Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příhodná chvíle se ohlíží do Ameriky

  16:48aktualizováno  16:48
S novým vydáním nejúspěšnější knihy Patrika Ouředníka (1957), esejistické prózy Europeana, přichází nový autorův prozaický titul - Příhodná chvíle, 1855.
knihy, literatura - ilustrační foto

knihy, literatura - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Útlý svazek sestává ze tří částí a dvou forem, přičemž každá z nich - jednou jde o monologickou zpověď-úvahu, podruhé o deníkové zápisky - má svého vypravěče.

Úvodní monolog Příhodné chvíle vede roku 1902 zestárlý italský anarchista. Oslovuje svou někdejší milenku, jež se s ním kdysi rozešla, on se ze způsobených muk nikdy úplně nevzpamatoval.

„Madam“ (tak ji vypravěč oslovuje) jej po letech požádala, aby jí „vylíčil román svého života“. Anarchista se vyznává z lásky k ní, polemizuje s uspořádáním lidské společnosti, zdůrazňuje tragickou vrženost člověka do světa, přiznává krach svých pokusů o založení anarchistických osad v Jižní Americe.

Následující dvě části se vracejí do roku 1855, kdy jeden z osadníků v deníkových záznamech dokumentuje rozklad brazilské osady Fraternidade, již inicioval první vypravěč.

Čtyři zakončení téhož příběhu, z nichž každé další je rozsahově kratší než to předchozí, lze snad chápat jako dotvrzení toho, že u některých činů a procesů, ať na ně nahlížíme jakkoliv, ať z nich vybereme cokoliv, je v každém jednotlivém fragmentu celku zakódováno ztroskotání vize.

Osady na americkém kontinentu
Ale třeba se ten čtyřnásobný konec nakonec dá přijmout i jako „prostý“ projev Ouředníkovy záliby, kterou formuloval před čtyřmi roky v rozhovoru pro časopis Týden: „Někoho baví zlézat kopce, jiného chodit na koncerty, další rád trhá zuby. Mě zas baví formulovat věci, mám slabost pro spekulace, definice, teorie, hypotézy.“

Koneckonců definice, teorie a spekulace tvoří základ Příhodné chvíle, 1855 -prózy, jejíž vyprávění v knize časově končí na počátku dvacátého století. Tedy tam, kde začíná Europeana, próza s podtitulem Stručné dějiny dvacátého věku.

Zakládání „svobodných osad“ na americkém kontinentu evropskými dobrodruhy je historický fakt, o němž se lze dočíst kupříkladu v letošní knize Václava Tomka a Ondřeje Slačálka Anarchismus - Svoboda proti moci. Jakýmsi „předanarchistou“ byl i britský myslitel William Godwin (1756-1836).

„Godwinova představa o budoucí bezstátní autoritářské společnosti je postavena na základě radikální individuální svobody - opírající se o rozum a vzájemnou lásku plně autonomních mírumilovných jedinců, kteří mezi sebou uzavírají řadu krátkodobých vzájemných dobrovolných smluv,“ píší Tomek se Slačálkem.

„Veřejné záležitosti měly být vyřizovány bez jakýchkoliv stálých institucí. Všechna rozhodnutí a jednání měla vycházet z rozumného posouzení a diskuse zúčastněných lidí. Základem budoucí společnosti měly být malé autonomní a samosprávné obce...“

Jazykový virtuoz
Příhodná chvíle, 1855 příkladně demonstruje, jak dopadlo jednání lidí, kteří se pokusili žít podle godwinovských zásad. Ouředník daleko více než příběh předkládá nezlobně a vtipně polemizující ilustraci, zejména v deníkových částech.

Je to velmi duchaplné (včetně náběhů k duchamornosti, to k tomu patří); posléze zjistíme, že próza nikam nevyústí, že se můžeme „nerušeně“ oddat pisatelově jazykové virtuozitě, která ve stovkách variací obrábí jedno a totéž dnes již samozřejmé poznání: snaha uskutečnit absolutní svobodu jednotlivce končí znevolněním všech či drtivé většiny, „rozumná posouzení“ se v neohraničeně „svobodných“ poměrech neomylně převracejí v iracionalitu.

Nevoláme stůj co stůj po novotách, po inovaci autorovy poetiky, nýbrž posuzujeme Ouředníka Ouředníkem. Ano, v Příhodné chvíli, 1855 zůstal věren sám sobě, avšak vysoukal ze sebe víceméně introdukci k Europeanám.

Dnes již zesnulý jazykovědec Alexandr Stich napsal, že Ouředník „v Europeanách svými jazykovými kouzly předvádí přímo vzorově“ tvrzení literárněvědných formalistů a strukturalistů, že „literaturu tvoří jazyk“, ale že „ještě výš stojí to, co je nad a za oním užitým jazykem“ a co je u Ouředníka nepřehlédnutelné, „totiž znepokojení, které prožívá znepokojené a raněné lidství“.

A toto „lidské“ (jakkoliv jsme si vědomi vágnosti termínu) Příhodná chvíle, 1855 přece jen poněkud postrádá, byť počtem postav a časovým záběrem vyhlíží daleko osobněji, důvěrněji než Europeana, onen mozaikovitý, ironický, instantní „průlet“ dvacátým stoletím.

Bude to třeba tím - vpravdě ouředníkovský paradox! - že v Europeanách autor poskládal dějiny omylů, vymodeloval tragédii evropského jádra moderní civilizace, jež se nějak dotýká každého z nás; pak není divu, že ta kniha se za necelých pět let od své české premiéry dočkala překladu do jedenadvaceti jazyků. Zatímco anarchií poblouzněné nebožáky si Ouředník vypůjčil pro suverénní tanec na jedné tezi.

Patrik Ouředník - Příhodná chvíle, 1855
Torst, Praha 2006, 140 stran, doporučená cena 159 korun.
Hodnocení MF DNES:

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

František Plánička v knize Hrdinové
Plánička, Bican, Masopust i Nedvěd. Fotbalové legendy ožijí jako Hrdinové

Fotbalový expert Jaromír Bosák sedí na zahradě v houpačce a drbe kočku. V letní pohodě rozpráví o svých oblíbených fotbalových hrdinech. „To je strašně těžká...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.