Prezident na festivalu stihl dva filmy a polévku ve stanu

úterý 10. července 2001
1

Tradiční návštěvě Václava Havla na karlovarském filmovém festivalu se v kuloárech přezdívá Akce prezident nebo Akce skluz. Od samého rána totiž prezidentův program nabírá zpoždění a v protokolu drnčí telefony, zatímco většina diváků vůbec netuší, kdo za chvíli v kině usedne hned vedle nich. Přesně tak tomu bylo i v pondělí. Havlův příjezd se čekal mezi devátou a desátou, nakonec se prezident objevil před jedenáctou, zamával špalíru čekajících a prakticky rovnou se vydal do kina.

V tom okamžiku bulvár zavětřil senzaci: promítal se totiž francouzsko-italský film Intimita, zakoupený už do českých kin. „Není to náhodou porno?“ šuškali si zvědavci před sálem. Pravda je, že sám režisér Intimity říká, že začíná tam, kde většina filmů naopak končí – v posteli, přesněji řečeno na podlaze, protože tam se každou středu scházejí On a Ona výhradně za účelem sexu. A hodnou chvíli trvá, než se od erotických scén film přehoupne k mužově potřebě zjistit o partnerce něco víc.Ovšem pravda také je, že Intimita vyhrála ceny Zlatý medvěd a Modrý anděl pro režiséra a Stříbrný anděl pro herečku letos na Berlinale.

„Nezlobte se, ale pan prezident filmy hodnotit nebude. Nemá s tím dobrou zkušenost, nerad by se někoho dotkl, už se mu to několikrát vymstilo,“ uvedl Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Lidé z vedení festivalu však prozradili, že prezident Intimitu označil za pozoruhodný snímek, který si berlínské medvědy zaslouží, a třebaže prý erotické scény ve filmu nemá zrovna rád, tady mu připadaly funkční, protože posouvají děj dopředu. Jedna skandální bublina splaskla – a co bylo dál?

Prezident si prošel festivalový palác Thermal, aby podle Špačka „vstřebal tu pravou festivalovou atmosféru hlavního dějiště“, prohlédl si tu fotovýstavu hvězd minulých ročníků a jako dárek převzal fotografii vlastní, z jednoho loňského večírku, kde pózuje s postavičkou zeleného Marťánka. Pak potkal hudebníka Jiřího Stivína, který ho poslal „na polívku“, takže Havel spolu s doprovodem a Jiřím Bartoškou nakonec usedli mezi běžné festivalové harcovníky v improvizovaném stanu k plastikovému stolku, objednali si vývar a bílé víno. Pár lidí bylo zaskočeno, ale většina klidně dál konzumovala své sendviče.

„Škoda že každou chvíli prší, na procházku městem to tentokrát nevypadá,“ konstatoval Špaček. Odpoledne čekal Havla další film, tentokrát při uzavřeném promítání v lázeňském domě Paderewski, ale tam už se lovci senzací nehrnuli. Na programu byla totiž Beresfordova Nevěsta větru, kostýmní životopisný příběh z dobové umělecké Vídně, v němž vystupují Alma Schindlerová a muži jejího života: skladatel Gustav Mahler, literát Franz Werfel, malíř Oskar Kokoschka…Zkrátka film pro fajnšmekry.

Posledním bodem Havlova festivalového výletu byla večeře, kam byli pozváni dva významní zahraniční hosté – oscarový britský herec Ben Kingsley a předseda poroty polský režisér Krzysztof Zanussi. Ačkoli Špaček tvrdil, že pro obě strany to bude setkání premiérové, Zanussi s úsměvem tuhle informaci poopravil. „Já už se s panem prezidentem Havlem kdysi setkal, na jedné konferenci, kde byla také paní Thatcherová,“ vzpomíná režisér, netroufl by si však tvrdit, že jsou „staří dobří známí“.

Ještě večer se Havel vracel do Prahy, kde očekává portugalského prezidenta. Posteskl si prý, že tolik publicity jako filmový svátek tahle státnická návštěva mít nebude. Na to je jediný recept – přivézt portugalského prezidenta na festival. I když politikové tady opravdu nejsou hvězdami první velikosti. Jeden z baťůžkářů při odchodu z kina reagoval na otázku, zda si tu nepočká na prezidenta Havla, stručně a jasně: „No a co má být? Banderas to není.“