Teď uvádí v ČT sled dokumentů o otcích na rodičovské dovolené Táta jako máma; zase v pravý čas.
Tatínkům, kteří šli místo svých partnerek "na mateřskou", se na předpremiéře tleskalo. Právem, berou svou volbu naprosto samozřejmě, ač od jiných mužů občas slýchají, že "nejsou chlapi".
Potlesk však mohl patřit i Dagmar Smržové, která projekt vymyslela, Ferovi Feničovi za rozhodnutí, že portréty "tátů" budou točit pro kontrast výhradně ženy, sponzorovi projektu za výrok "ve srovnání s nablblými reklamami má tahle naše investice smysl". A rozhodně také týmu režisérek.
Kus reality show
Jen téma, jakkoli hýbe společností, by nestačilo, kdyby je filmařky použily buď k vlastní slávě, nebo ke vzájemné soutěži v citovém vydírání. Nic takového, soudě alespoň podle tří ukázkových dílů, pořadu nehrozí.
Se stejně civilním výrazem, se kterým jeden z otců nemocných dětí přizná "Brečel jsem tři dny", si vystačí i ženy za kamerou. Neslzí, neobdivují, ale ani neútočí.
Vlastní pocity krotí, jako by samy patřily mezi zvědavé diváky osudů obsahujících kus rodinné reality show – včetně humoru otců, kteří zapomínají zajít do hospody nebo propíchnout dudlík v kojenecké lahvi.
Jenže tahle reality show nemá umělá pravidla, nerozdává miliony a hlavně zná míru. Každý díl představí tři rodiny během čtvrthodinky. Což je přesně rozměr, který uspokojí požadavky látky i divákův zájem. Nastavování, rozpitvávání, dojímání a vysvětlování se nekoná.
Patnáct minut a dost, to je další milý zvyk Febia, jež sérií Táta a máma končí s prací pro jiné. Nové nápady si šetří pro vlastní digitální Febio TV. Co si pak počnou stávající televize?
Táta jako máma
Dokumentární cyklus. Námět D. Smržová, režie O. Sommerová, D. Smržová, V. Chytilová, I. Pavlásková, A. Hynková, A. Činčerová. Devět čtvrthodinových dílů, psáno na základě první, druhé a páté epizody.
Hodnocení MF DNES: 
