Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barvitá skladba z časů, kdy v Turecku tančili muži v ženských šatech

  17:51aktualizováno  17:51
Hosté z Turecka vystoupí dnes v pražském Obecním domě v rámci letní přehlídky studentských orchestrů Musica Orbis. Tureckou národní filharmonii mládeže povede dirigent Cem Mansur.

Turecká národní filharmonie mládeže vystoupí v pražském Obecním domě | foto: Musica Orbis

Exotika je to jen zdánlivá. Země na hranici kultur si totiž udržuje i tradici západoevropské klasické hudby. V minulosti se o to zasloužil německý skladatel Paul Hindemith. „Podle jeho doporučení vznikl systém konzervatoří. Dnes jich máme dvanáct, dále osm symfonických orchestrů a šest operních a baletních společností, podporovaných státem,“ zdůrazňuje Mansur.

Právě studenti konzervatoří tvoří pětaosmdesátičlenný mládežnický orchestr, který Mansur roku 2007 založil a s nímž vyjíždí na zahraniční turné. Vystupoval již i v londýnské Královské opeře Covent Garden.

Mansur se pro hudební profesi rozhodl jako teenager. „Vyrůstal jsem ve stejném domě jako moji příbuzní, kteří byli milovníky hudby. Velkým zdrojem poznání byl rozhlas, díky němu jsem poprvé slyšel Mahlera nebo Stravinského,“ vzpomíná dirigent, který vystudoval v Londýně. Jeho snem prý bylo přivést svůj mládežnický orchestr právě do Prahy.

Obdivovatel Kafky a Havla

„Už koncem osmdesátých let jsem tu dirigoval v Národním divadle. Jako hudebník cítím vděčnost, že Praha přijala a ocenila Mozarta. Jsem velkým příznivcem Dvořáka i Janáčka, to byl skutečně originál. Když jdu po pražských ulicích, nemohu nemyslet na Franze Kafku. V sedmdesátých letech jsem přečetl všechny hry Václava Havla, které se mi dostaly do rukou,“ přiznává.

Z obdivu k české hudbě se svými svěřenci nastudoval i výběr z Dvořákových Slovanských tanců. Program totiž sestavil tak, aby jím prolínalo téma slavností a tance. Dále zazní Ibéria od Clauda Debussyho, Petruška od Igora Stravinského a skladba tureckého autora Ulviho Cemala Erkina (1906–1972) Köçekçe Dance Rhapsody.

Erkin patřil do skupiny skladatelů známé jako Turecká pětka. Tito autoři psali v evropském stylu, ale přitom využívali i motivy z turecké lidové hudby. „Slovo Köçek v názvu označuje mužské tanečníky oblečené do ženských šatů z doby, kdy ženy nemohly tančit na veřejnosti. Je to velmi efektní, barvitě instrumentovaná skladba,“ upřesňuje Mansur.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.