Radek Bajgar: 28. 10. 1989, Praha

Radek Bajgar: 28. 10. 1989, Praha | foto: z výstavy Rok 1989 očima fotografů

Přední čeští fotografové napsali „obrazový esej“ o roce 1989

  • 1
U příležitosti dvacátého výročí Listopadu '89 se na Staroměstské radnici v Praze koná výstava, která připomene návštěvníkům význam a podobu oné historicky důležité zlomové doby prostřednictvím fotografií předních českých fotografů.

Výstava nese výmluvný název Rok 1989 očima fotografů a podle pořádající organizace Czech Photo, o. p. s. se jedná o rozměrný obrazový esej, dramatický příběh vyprávěný fotografiemi. Výstava byla slavnostně otevřena 3. září, potrvá do 14. října.

Výstavní kolekce obsahuje na 300 fotografií 22 fotografů. Časově zahrnuje nejen listopadové události, ale i to, co jim předcházelo: potlačované demonstrace u příležitosti výročí sovětské okupace v roce 1968, vzniku čs.státu v roce 1918, sebeupálení Jana Palacha v roce 1969, masový útěk Němců z NDR přes Prahu na Západ a pád Berlínské zdi jako symbolu "železné opony".

Jan Jindra: Obec Bezpráví, kde z relikvií bývalé moci vznikal skanzen komunismu, 9. 12. 1989

Výstava je rozdělena do čtyř částí. Úvodní nese název Preludium a připomíná první události, kdy českoslovenští občané poprvé vyšli do ulic, aby protestovali proti komunistickému režimu. Bylo to při příležitosti 20. výročí sovětské okupace v srpnu 1988. Situace se opakovala při 70. výročí založení Československa. Několika fotografiemi je připomenuta i první povolená demonstrace, ke které došlo 10. prosince na pražském Škroupově náměstí.

V lednu 1989 následoval slavný "Palachův týden", další demonstrace pak opět v srpnu a říjnu - ty už byly přímou předehrou listopadových událostí. Za značného rizika pořizovali z těchto akcí snímky například Petr Matička, Jan Šibík nebo Radek Bajgar.

Radek Bajgar: 28. 10. 1989, Praha, Vodičkova ulice

Druhou částí výstavy je Německý exodus, tedy útěk občanů Východního Německa (neboli tehdejší Německé demokratické republiky) přes západoněmeckou ambasádu v Praze na Západ. Pražské ulice a parky zaplavily opuštěné trabanty a motocykly, na ulicích bivakovaly celé rodiny, stany a palandy Červeného kříže naplnily ambasádní prostory i zahradu, další a další uprchlíci tvořili dlouhé fronty, ti méně trpěliví přelézali zeď. Jednu z posledních událostí politických NDR zachytili například Karel Cudlín, Josef Ptáček, Jaroslav Kořán nebo Herbert Slavík.

Karel Cudlín: Nekteří z uprchlíků nečekají, jak dopadnou jednání politiků, a zeď západoněmeckého velvyslanectví berou útokem

Zcela zásadní událostí, která přispěla ke zhroucení komunistického režimu ve střední a východní Evropě, byl pád Berlínské zdi. Tak se také jmenuje třetí oddíl výstavy na Staroměstské radnici. Přestože v Československu byl počátkem listopadu 1989, kdy Němci z obou stran vzali nenáviděnou zeď útokem, stále ještě klid, několik českých fotoreportérů, například Jan Šibík, tuto událost zachytilo.

Jan Šibík: 11. 11. 1989, Západní Berlín - Berlínská zeď ještě stojí

Samotná Sametová revoluce, kterou odstartoval policejní masakr studentů na Národní třídě, byla tak emocemi nabitou událostí českých dějin, že ji zaznamenali snad všichni majitelé fotoaparátů, ať už amatérští nebo profesionální fotografové, reportéři, portrétisté i krajináři. Listopadu 1989 je věnován největší prostor výstavy v pojetí takových mistrů, jakými jsou například Jan Šilpoch, Jaroslav Kučera, Jaroslav Kořán či Jiří Všetečka.

Jan Šilpoch: Praha, Vyšehradská ulice, 17. 11. 1989. Průvod studentů, skandující hesla „Pusťte politické vězně!“, „Konec vlády jedné strany“, „1968 - byli jsme první“, se na cestě do centra Prahy střetává s policejním pohotovostním oddílem