Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 80 lety zemřel Karafiát, jeho Broučci se i dnes dobře prodávají

  9:18aktualizováno  9:18
Ale Janinka se jara nedožila. Věta, která dodnes dohání děti k slzám a nutí dospělé vysvětlovat malým čtenářům otázky spojené se smrtí pohádkových postav a potažmo i lidí. Jejím autorem je Jan Karafiát, původně farář, duchovní otec slavných i proklínaných Broučků.

Ilustrace Broučků Jana Karafiáta | foto: Jiří Trnka

V sobotu uplyne osmdesát let od Karafiátovy smrti. Broučci jsou přitom jeho jediná beletristická kniha, která se proslavila. Napsal ještě další tři, ale ty zapadly, a to včetně románu pro mládež nazvaného Kamarádi, který líčil tragické manželství katoličky a evangelíka.

Karafiát však revidoval i biblická vydání, je autorem komentované Bible kralické. Vydal také souborně svá kázání a několik historických publikací.

Kniha, která si odpočala

Karafiát psal Broučky za svého působení v evangelickém učitelském semináři v Čáslavi a pak v Hrubé Lhotě na Valašsku, kde byl dvacet let farářem. Vydal je roku 1876 vlastním nákladem, anonymně, ve velmi skromné úpravě a bez ilustrací.

"Teprve v roce 1893 je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsaný článek v časopisu Čas, jímž je zpopularizoval," vysvětlil bohemista Jiří Poláček.

Následovala řada reedic, ale až do desátého vydání – tedy do roku 1912 – toto dílo vycházelo anonymně. Broučci jsou, na základě Karafiátových postřehů z přírody kolem rodného Jimramova, příběhem hmyzí rodiny vyprávěným z pohledu malého Broučka, který pozoruje střídání ročních období a koloběh života, a mají velmi silný křesťanský náboj.

I to je důvod, proč se k malým čtenářům během komunistické totality nedostaly. "Jan Skácel označil v roce 1967 trefně Broučky za knihu, která si odpočala," dodal Poláček. Broučci byli přeloženi do angličtiny, polštiny a němčiny, už v roce 1909 vyšli dokonce lužickosrbsky.

Sekora, Trnka i Donutil

"Dnes už Broučkům nikdo neupírá významné místo mezi klasickými díly literatury pro děti a mládež," přiznal Poláček. Jejich význam dokládá velký počet různých vydání a reedic, které postupně vyšly s ilustracemi slavného modernistického malíře Vojtěcha Preissiga, Jana Weniga a Ondřeje Sekory, později je ilustroval Jiří Trnka či Adolf Dudek.

Ilustrace Broučků Jana Karafiáta

Dočkali se i řady divadelních, rozhlasových a televizních adaptací, těmi nejznámějšími jsou u nás večerníčkoví Broučci, namluvení Miroslavem Donutilem či Janem Hartlem. Broučci jako animovaný film vznikli poprvé v uvolněnější atmosféře šedesátých let v roce 1967 v režii
Libuše Koutné.

Nejznámější vydání knihy s ilustracemi Jiřího Trnky v Albatrosu pochází z roku 1969, nakladatelství se novým vydáním k Broučkům vrátilo naposledy v roce 2004. "Za poslední rok jsme Broučků prodali celkem tři tisíce kusů," vyvrací Radovan Suk z Albatrosu domněnku o tom, že české děti se Broučků bojí a nemají je příliš v lásce.

"Zajímavé je i to, že po útlumu během padesátých let se mezi lety 1969 a 1971 prodalo celkem 280 tisíc výtisků Broučků, což je z dnešního pohledu bombastické číslo," dodal Suk.

S jedněmi z nejstarších ilustrací od Ondřeje Sekory vydalo Broučky v roce 2006 také nakladatelství Regio. A ve stejném roce dokonce vyšli Broučci v malém nakladatelství Chrontodont, v tomto případě je ilustroval entomolog Zdeněk Hofman.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Jaroslav Kalfař
Američané si myslí, že celý den pijeme vodku, říká autor Kosmonauta z Čech

Mladý spisovatel Jaroslav Kalfař okouzlil kritiky renomovaných deníků New York Times či Guardian svou literární prvotinou Kosmonaut z Čech, která vyšla nejprve...  celý článek

Sherilyn Fennová v seriálu Městečko Twin Peaks (1990)
Městečko Twin Peaks představuje svou tajemnou historii. Nechybí UFO

Seriál Městečko Twin Peaks si všichni spojují především s režisérem Davidem Lynchem. Málokdo si však vzpomene na Marka Frosta, jednoho ze scenáristů kultovního...  celý článek

Herec Seth Rogen v roli Steva Wozniaka ve filmu Steve Jobs režiséra Dannyho...
RECENZE: Všichni jsme nějak vadní a není důvod se stydět

Nic nepotěší více než cizí neštěstí, říká se škodolibě. Pokud to platí i v literatuře, osud hlavního hrdiny románu Všichni jsme nějak vadní musí ve čtenáři...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.