Má zasněný nepřítomný pohled, místo pop-music miluje Voltaira, neopíjí se s bujarou partou, nýbrž sám coby filozof-melancholik. A na ženy má tak vysoké nároky, že spolužačkám se zdá nedobytný a zralým dámám úžasně roztomilý; směšně dojemný koloušek, jakého by každá ráda zasvětila. Jedné se to podaří v úvodní čtvrthodině, jenže tím hrdinovo trauma teprve plně propuká.
Dobyvatelské sny patnáctiletého studenta totiž míří přímo k nevlastní matce alias Sigourney Weaverové - a když skončí v posteli s její přítelkyní, propadá děsu, aby to zbožňované maceše nevyzvonila. Což se při kouzelné, výbušně rozehrané scéně u rodinné večeře v noblesní restauraci samozřejmě stane - a sledovat reakce všech navenek rozumných, dospělých, vzdělaných lidí je pak opravdu požitkem.
Není podstatné, zda a jak se chlapcův sen o milování s otcovou druhou ženou naplní. Půvab Cucáka tkví v jeho poklidné, komorní, skromné nevtíravosti, v nápaditých nitkách maličkostí, na něž navléká korálky věčného příběhu o pubertě.
Servisní článek k filmu najdete ZDE. |
Cucák | |
režie | Gary Winick |
scénář | Niels Mueller Heather McGowan |
kamera | Hubert Taczanowski |
hrají | Aaron Stanford Sigourney Weaver John Ritter Bebe Neuwirth Robert Iler |
hudba | Renaud Pinon |
původní název | Tadpole |
délka | 78 minut |
žánr | komedie |
Cucák - premiéry | |
kina | 9. ledna 2003 |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |
Fotografie z filmu Cucák. |