Celý problém není problémem památkovým, ale etickým, který souvisí s židovským náboženstvím, uvedl Špaček. Řekl, že obdobná situace již v České republice nastala: "Na konci minulého století se například stavělo Uměleckoprůmyslové muzeum přímo na místě židovského hřbitova a při úpravě Mahlerových sadů se rovněž ukrojila část židovského pohřebiště." Tehdy však podle Špačka v podstatě nikdo nepoukazoval na to, že je záležitost velmi citlivá.
Pojišťovnu asi k zastavení prací nikdo nepřinutí, protože má komerční zájem na využití prostoru a vše má řádně, podle zákonů povoleno, uvedl Špaček. S pojišťovnou by měly proto zřejmě jednat vyšší autority, které by jí nabídly odškodné či jiné prostory, dodal.
Židovská obec poukazuje na to, že výzkum znamená faktickou likvidaci hřbitova, a proto žádají o zapsání lokality mezi kulturní památky. Takový postup by zaručil, že ostatky zůstanou na místě.
DŘÍVĚJŠÍ UDÁLOSTI
Proti likvidaci části nejstaršího známého židovského hřbitova na území České republiky ve Vladislavově ulici v Praze demonstrovala v úterý 28. září od 17:00 Pražská židovská obec. Hřbitov za třináctého století byl před rokem objeven na stavební parcele České pojišťovny. Podle představitelů židovské obce dalo ministerstvo kultury svým pokynem pro archeology, aby dokončili záchranný výzkum, přednost výstavbě podzemních garáží před ochranou vzácné památky. Obec a Židovské muzeum považují takový přístup za nepřijatelný a barbarský.
Vrchní pražský a zemský rabín Karol Sidon na demonstraci, které se zúčastnila asi stovka lidí, upozornil na to, že podobný přístup není v Praze k vidění poprvé. "Máme už smutnou zkušenost s totalitním režimem, kdy se na Žižkově doslova přes židovské mrtvoly rozvalila televizní věž," pronesl.
Česká pojišťovna má v úmyslu vybudovat na pozemku hřbitova moderní polyfunkční komplex a hřbitov vybagrovat. Bezprostředním impulsem pro svolání demonstrace pak bylo písemné stanovisko ministerstva kultury, podle něhož může před časem přerušený archeologický výzkum pokračovat. Průzkum na staveništi byl přerušen na úrovni hrobů, a to z důvodu jejich předpokládaného zachování.
"Ministerstvo kultury vede už nějakou dobu jednání o prohlášení této lokality za kulturní památku. Je možné, že až ji za kulturní památku prohlásí, žádná památka už nebude," obává se rabín a s jeho názorem souhlasí i archeologové.
"Archeologický výzkum bude pokračovat. To znamená, že všechno vykopeme, a až řízení doběhne, možná už nebude co chránit. Mohou tam být ještě desítky hrobů," uvedl archeolog Zdeněk Dragoun z Pražského ústavu památkové péče. Přibližně sto hrobů už archeologové vykopali loni, ostatky předali k antropologickému výzkumu a poté uložili do země na jiném židovském hřbitově.
Ministerstvo kultury nyní tvrdí, že jeho stanovisko není žádný závazný pokyn. "Co je správné, zda eventuální výzkum, nebo ne, musí ovšem zvážit Pražský ústav památkové péče," prohlásil pro ČTK za ministerstvo kultury Jan Kaigl.
"Tak jednoduché to není. Ministerstvo poslalo dopis představitelům židovské komunity, České pojišťovně i magistrátu. A my máme s pojišťovnou uzavřenou smlouvu o archeologickém výzkumu. Pojišťovna nás tedy vyzvala, ať pokračujeme, že tomu už nic nebrání, a my pokračujeme," konstatoval archeolog Dragoun. Podle jeho názoru jsou šance na to, že by byl archeologický průzkum opět přerušen, teď už minimální.
 Snímek území vzácné historické památky, skryté za ohradou staveniště. |
