GLOSA: Má vlast u Severního moře. Němci rázně otevřeli Pražské jaro

Poprvé v dějinách zahájilo Pražské jaro německé těleso. Smetanovu Mou vlast zahrál pod taktovkou Thomase Hengelbrocka Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu z Hamburku. Koncert, jenž byl vnímán i jako symbolické gesto u příležitosti 70. výročí konce války, sledovala v úterý zaplněná Smetanova síň. Pouze prezidentská lóže zůstala, podobně jako loni, prázdná.

Smetanovu Mou vlast řídil Thomas Hengelbrock | foto: ČTK, ČTK

Hudebníci z Hamburku se sympaticky předvedli hned v úvodu, když českou hymnu zahráli vestoje. Jejich pojetí bylo očekáváno se zvědavostí. Zahraničním orchestrům - a moc jich dosud festival nezahajovalo - není Má vlast jistě nabízena proto, aby zněla stejně jako v podání České filharmonie, případně jiného českého orchestru.

Bedřich Smetana: Má vlast

70 %

Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu

dirigent Thomas Hengelbrock

Pražské jaro, Smetanova síň Obecního domu, 12.května 2015

Právě naopak, se svými dirigenty by měly přinést něco jiného, svého, klidně provokativního. I kdyby se místo Vltavy vlévající do Labe mělo zjevit Labe ústící do Severního moře. Tak jako v Hengelbrockově podání. Zkušený dirigent si očividně dal nesmírnou práci s výrazem každého taktu. Hned ve Vyšehradu překvapil různými zvraty tempovými i dynamickými, často extrémními změnami, v nichž pak pokračoval i v dalších básních.

Drama a syrovost

Důraz na drama, vyhrocenost, vášeň i určitou syrovost ve zvuku, zdůrazněnou i menším vibratem, byl zjevný ve všech částech. Něco tak přirozeně vyniklo, jiné pasáže, třeba tančící rusalky, zase poněkud zanikaly. Zpěvnosti a lyrického kouzla bylo v této vlasti celkově vzato méně, nicméně nedá se říci, že by nebylo co poslouchat. Hengelbrockova koncepce se dá přijmout jako rozdílný pohled, ostatně když před pár lety uvedli v Berlíně Mou vlast Berlínští filharmonikové, zněla rovněž úplně jinak, ne tak „česky“ měkce, a to je vedl Jiří Bělohlávek.

Dalo by se ovšem poznamenat, že tělesa z absolutní německé špice mají ještě lepší hráče než Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu, a že se Pražské jaro mohlo pokusit získat některé z nich. Možná by pak dopad byl ještě sugestivnější.