Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské jaro je na cestě ke světové prestiži

  1:00aktualizováno  1:00
Jako trochu nastavený a nadto utopený v dramatickém volebním dni působil sobotní závěrečný koncert festivalu Pražské jaro v Obecním domě.

Pražské jaro (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

V podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Vladimíra Válka na něm zazněly skladby Jana Klusáka, Sergeje Prokofjeva a Antonína Dvořáka.

Páteční večer orchestru FOK s dirigentem Jiřím Koutem by býval mohl být stejně dobrou tečkou. Už proto, že na jeho programu byla hudba letošních jubilantů V. A. Mozarta a Dmitrije Šostakoviče, kteří prolínali celým letošním programem.

Nicméně byla to jedna z mála pochybností, které by se na adresu letošního ročníku daly vznést. Poměřováno rozpočtem, který nemůže konkurovat velkým světovým přehlídkám, nabídl program řadu vynikajících večerů.

Třebaže i v České republice konkurence roste, a to mnohem více v podobě koncepčně vyhraněných přehlídek než těch, které se Pražské jaro snaží prostě kopírovat, tento festival drží laťku poměrně vysoko.

Hlavní událost letošního ročníku, hostování Vídeňských filharmoniků, byla ochuzena o hvězdného dirigenta Zubina Mehtu, který se omluvil. I tak se potvrdilo, že zatímco o pojetí je možné diskutovat, úrovní souhry a nasazení jsou takováto špičková světová tělesa daleko před českými. V určitém repertoáru by snad mohla elitě dýchat na záda Pražská komorní filharmonie, která o tom přesvědčila například  koncertem s Jiřím Bělohlávkem.

Česká filharmonie sice podcenila úvodní koncert, jenž byl replikou prvního festivalového koncertu z roku 1946, nicméně dojem do určité míry spravila provedením Schönbergovy kantáty Písně z Gurre, která se – také zásluhou skvělých sólistů – stala jedním z vrcholů festivalu.

Stejně tak písňový recitál sopranistky Edity Gruberové, která je i na prahu šedesátky ve skvělé formě. Zasloužený úspěch sklidila i v Praze oblíbená mezzosopranistka Bernarda Finková. Je radostné, když se potvrdí osvědčená kvalita. Stejně radostné by mohlo být větší objevování u nás zatím neznámých, avšak ve světě dávno proslulých pěvců.

Jistě, termínové kalendáře hvězdných zpěváků, ale i instrumentalistů a dirigentů jsou plné. Ve vzduchu v té souvislosti stále visí otázka, která se zdaleka netýká jen Pražského jara: nakolik prestižním místem je ve skutečnosti Praha? Jinak řečeno: Když toho má hvězda "moc", komu dá spíše přednost? Praze, nebo třeba Berlínu (Vídni, Salcburku a tak dále)? A komu naopak spíše odřekne?

Putování k cíli, jímž je Praha jako skutečné hudební centrum, kam se jezdí pro světové renomé, bude asi ještě dlouhé.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pražské jaro 2014: Violeta Urmana a dirigent Jonathan Notte
GLOSA: Právě končící Pražské jaro se trefuje. Tedy alespoň střídavě

Koncert Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru uzavřel 69. ročník Pražského jara. Posluchač každoroční přehlídky vážné hudby je až vděčný, že se...  celý článek

Z koncertu Freiburger Barockorchester (18. května 2014)
RECENZE: Když se na Pražském jaru vrhnou muzikanti do brilantní hádky

Přitažlivý repertoár, vynikající sehranost i skvělé sólisty divák mohl ocenit na koncertech dvou špičkových zahraničních souborů Freiburger Barockorchester a...  celý článek

Pražské jaro 2014: při zahajovacím koncertu dirigoval Českou filharmonii její...
RECENZE: Pražské jaro začalo. Bez přestávky i hlavy státu

Příchuť velké události mělo pondělní zahájení Pražského jara. Smetanovu Mou vlast provedla Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.