Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Pražské jaro drží na špici nejen hvězdy, ale i výjimečné projekty

  11:56aktualizováno  11:56
Hudební festival letos nabídl vedle Vídeňských filharmoniků či Magdaleny Kožené i koncerty, které si nikdo jiný dovolit nemůže.

Mark Padmore na Pražském jaru 2012 | foto: PJ-Ivan Malý

Vrchol přišel téměř na konec Pražského jara. Ve světě renomovaný, leč v Česku ne moc známý britský tenorista Mark Padmore zpíval v Rudolfinu Beethovenovy a Schubertovy písně. A byla to lekce. Jeho hlas sám o sobě není vyloženě efektní, ale zato neobyčejně efektivní. Inteligentní zpěvák s perfektní technikou umí "recitovat" zpívanou poezii s takovou samozřejmostí a výrazovým rozpětím, že posluchač čeká s napětím na každou další notu.

Tenhle koncert byl přesně tím, co dělá Pražské jaro Pražským jarem – jakkoli by možná někteří partneři festivalu raději zhlédli nějaký ten "crossover". Přehlídku drží stále na špici výjimečné projekty, které se v běžné sezoně nevyskytují a které jsou mimo možnosti jiných pořadatelů, i když je konkurence čilá.

Magdalena Kožená a Mitsuko Uchida při recitálu na Pražském jaru 2012

Magdalena Kožená a Mitsuko Uchida při recitálu na Pražském jaru 2012

Do "popisu práce" Pražského jara tak lze zařadit třeba prosazování písňových večerů, které jsou u nás vyprodané snad jen tehdy, když zpívá Magdalena Kožená. Plný sál přirozeně snáze zajistí operní gala, zvlášť když jeho hvězdou je Edita Gruberová, jakkoli hodně za zenitem. A koncertní provedení celých oper zůstává po letošním nevyrovnaném Fideliovi výzvou do budoucna.

Nikdo jiný než Pražské jaro si nemůže dovolit dovézt Vídeňské filharmoniky, jejichž charismatický zvuk utkví v paměti. V tomto ohledu festival svou práci dělá, ať jde o hostování BBC Symphony Orchestra, bachovský večer tenoristy Iana Bostridge nebo vystoupení pianisty Rafala Blechacze. Koncertů, které člověk rád oželí, není mnoho.

Podivný přívěsek

Leif Ove Andsnes na Pražském jaru 2012

Leif Ove Andsnes na Pražském jaru 2012

Otázku, jestli světoví umělci jezdí do zlaté Prahy možná i rádi, ale ne pro prestiž, která se vybojovává v jiných evropských metropolích, lze řešit pořád dokola. Faktem je, že letos mělo Pražské jaro štěstí, když si ho hvězdný norský pianista Leif Ove Andsnes vybral jako základnu pro svůj tříletý beethovenovský projekt s Mahlerovým komorním orchestrem. Ovšem především kvůli kvalitám Rudolfina coby nahrávacího prostoru.

Kdy si budou světové hvězdy jezdit do Prahy i pro prestiž? Až bude jasné, že politická reprezentace považuje kulturu za zásadní pilíř společnosti a ne za podivný přívěsek. Až tu bude ekonomicky dobře situované, vyspělé a vychované publikum. Takže nejspíš až za několik generací.

Recenze: festival 80 %







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.