Jindřich Štyrský a Toyen (z obálky knihy Praha avantgardní)

Jindřich Štyrský a Toyen (z obálky knihy Praha avantgardní) | foto: Academia

Nový průvodce je biblí kavárenských povalečů a pražských chodců

  • 0
Literární průvodce Praha avantgardní seznamuje s místopisem lokalit, spjatých s kulturním děním v metropoli v letech 1918-1938, tedy v době bezesporu největšího uměleckého kvasu minulého století.

Jedinečná Praha

Knihu Praha avangardní koupíte na Knihy.iDNES.cz

Literární průvodce Praha avangardní pozve čtenáře do české metropole dvacátých...

Autoři Karel a Kateřina Piorečtí systematicky provázejí čtenáře místy, spjatými s tak zásadními jmény dotyčného období, jako byli Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, František Halas, Karel Teige, Jaroslav Seifert, Toyen, Jindřich Štyrský, ale i - z poněkud odlišného kulturního okruhu - třeba Karel Čapek.

Prostřednictvím knihy, bohatě ilustrované dobovými fotografiemi i dalšími memorabiliemi můžeme jít po jejich stopách v dodnes existujících, ale i dávno nefungujících kavárnách, které byly hlavními centry kulturního „provozu“, v místech jejich pobytu, v někdejších galeriích či nakladatelstvích, ale třeba i školách.

Například slavné gymnázium v Křemencově ulici dalo české kultuře hned několik významných osobností: „osvobozenou“ dvojici Voskovec a Werich, Karla Teigeho nebo Vladislava Vančuru. Mezi nejpopulárnější kavárny vedle Slavie, která dodnes nese pro svoji uměleckou minulost punc kulturní památky, to byla nepříliš vzdálená Unionka (na místě pozdějšího nakladatelství Albatros).

Vítězslav Nezval (karikatura Adolfa Hoffmeistera)

Obrovským plus knihy je konstrukce jednotlivých „zastavení“, tedy hesel. Jejich podstatnou, často více než padesátiprocentní část, totiž tvoří citáty z literárních a vzpomínkových děl, která se k danému místu váží. Často vytěžované jsou třeba Seifertovy vzpomínky Všecky krásy světa, Nezvalovy memoáry Z mého života nebo poetické vyprávění téhož autora Pražský chodec.

Díky tomu lze knihu Praha avangardní vlastně číst bez ohledu na její primární „průvodcovské“ určení, nýbrž jako portrét výsostně kulturní metropole, jež v popisované době nezaostávala za evropským kulturním děním. Poetické duše pak mohou se svazkem v kapse baloňáku vyrazit na toulky po stopách svých oblíbenců a skrz okno některé historické kavárny sledovat, jak se na Prahu snášejí prsty deště...