Ukazuje, jak se proměňovala v důsledku politických zvratů i modernizačních kroků. Jak vypadala v době, kdy byla metropolí korunní země c. a k. monarchie, hlavním městem první Československé republiky i protektorátním městem třetí říše. Prostředníky mezi českou a německou literaturou přitom byli muži a ženy se zvláštním citem pro specifika obou jazyků, kultur a mentalit, nejrůznější publicisté, vědci a především překladatelé.
Z výstavy Praha 1900-1945, Město literatury dvou jazyků a mnoha prostředníků
Právě jim je věnována tato expozice jakožto kulturněhistorická dokumentace doby i rezonanční prostor pro setkávání kultur v současnosti. Za všechny překladatele a zprostředkovatele výstava poukazuje na Friedricha Adlera, Maxe Broda, Pavla Eisnera, Otokara Fischera, Jana Grmelu, Milenu Jesenskou, Jarmila Haasovou Nečasovou a Ottu Picka.
Mezi výstavními panely zbylo místo i na imitaci pražské kavárny z přelomu 20. a 30. let. Lidé tu mohou usednout a přečíst si noviny z té doby v češtině a němčině. Dalším doplňkem je možnost poslechnout si ze sluchátek autentické nahrávky té doby.
Expozice vznikla za spolupráce institucí Adalbert Stifter Verein a Památníku národního písemnictví. Bude otevřena denně mimo pondělí a zájemci si ji mohou prohlédnout až do 16. září.
