Ceny Thálie - David Prachař

Ceny Thálie - David Prachař - Národní divadlo Praha (24. března 2007) | foto: ČTK

Prachař s Thálií: Cen je moc, ale nestěžuju si

Zatímco Vilmu Cibulkovou cena Thálie dojala, David Prachař ji sice přijal potěšeně, ale bez viditelného rozechvění.

"Březen je měsíc ‚cenoseče‘, myslím, že cen je obecně  moc. Ale samozřejmě si nestěžuji, že jsem Thálii dostal. Cenu  člověk nikdy nečeká. Myslel jsem spíš na Richarda Krajča, s nímž ostatně v inscenaci, za niž byl nominován, tedy v Richardovi III., hraju, " říká Prachař.

Máte již dvě ceny Alfréda Radoka, nyní Thálii, všechny za komorní projekty. Máte rád malá jeviště?
Nominován jsem ovšem byl několikrát v různých cenách i za role na velkých scénách. Malá jeviště mám rád pro větší možnosti improvizace a jemnosti. Komorní kousky díky tomu mohou být působivější než velké spektákly.

Ve Viole je s vámi na scéně jen Emil Viklický za klavírem. Jaký je hudební nástroj jevištní partner?
Je to odlišný druh komunikace, protože dialog vlastně probíhá hudbou. Nejvíc však vždycky záleží na vztazích mezi lidmi, kteří inscenaci tvoří, a ty jsou u hry Novecento příjemné.

V poslední době máte na monologické texty štěstí, vedle Novecenta je to například Produkt v Ta Fantastice...
Základem divadla je jistě souhra více lidí. Ale je pěkné, když  partnerem je pro jednou převážně divák. To jde ovšem jen v malých sálech, kdy do  obecenstva  vidíte. Musím říct, že jsem obdivoval Tondu Procházku, který Thálie uváděl, jak bravurně zvládal v Národním divadle navazovat kontakt s publikem.

Roli moderátora jste si také již několikrát vyzkoušel. Vzal byste ceremoniál thálií?
Pochybuju, že bych se osvědčil, takže bych se do toho moc nehrnul.

V Novecentu hrajete na saxofon. Už jste někdy dříve tuto dovednost na divadle využil?
Ne. Saxofon jsem si koupil před dvanácti lety a sem tam si na něj zahraju. Saxofon je sice použitelný nástroj pro hudebního diletanta, ale není moc snesitelný pro okolí, doma je tak obtížné častěji zkoušet. Tak jsem byl rád, že jsem si na něj ve Viole mohl zahrát, a navíc ještě s tak vynikajícím muzikantem, jako je Emil.

Jaký nejsložitějšího kousek zvládnete zahrát?
Baví mě lidovky a Emil mě naučil jednu krásnou baladickou jazzovou linku. Ale musím zopakovat, že se v žádném případě za muzikanta nepovažuju.

A váš vztah k jazzu, který je páteří Novecenta?
Miluju jazz i pro tu možnost improvizace. Stejně jako v divadle.