Kniha, která nyní vychází i česky, však pokládá otázku, co se stane, když se do nebe dostanou kromě hrstky oddaných křesťanů i mormoni, gayové a ateisté.
V říjnu roku 2011 zmizí dvě procenta populace. I přes zdánlivě zanedbatelné číslo tento drastický odchod společností otřese. Přes sto milionů lidí nezahyne během vlny tsunami či teroristického útoku, za hromadné zmizení může Vytržení.
Kniha, která právě vychází v českém překladu, vtáhne slibným začátkem, během nějž Perrotta možná až příliš svižně zasvěcuje do své představy, jak obyčejní lidé reagují na neobyčejné události. Matkám mizí z aut děti, dospívajícím dívkám nejlepší kamarádky.
V centru Perrottova románu, jehož počátek se datuje tři roky po hromadném odchodu, stane rodina Garveyových. Kevin, Laurie a jejich dvě děti jsou obyvateli městečka Mapleton, v němž trucují křesťané, kterým připadá nefér, že prošvihli linku do nebes. Skupina mladíků je naopak přesvědčena, že správnou reakcí na hromadné zmizení tisíců lidí je nonstop večírek. To vše v nervózním očekávání apokalypsy, jež se nedostavuje.
Perrotta si ve své polemice servítky nebere. Nelichotivě popisuje značně vyhraněný kult, jehož Bohu oddaní členové musí mlčky chodit jen v bílém oblečení a neustále kouřit. Žlučí čtenáři pohne Holy Wayne, guru, který pod svá slizká křídla seskupuje jednu dospívající dívku za druhou.
Zatímco Kevin Garvey po svém zvolení míní být ukázkovým starostou městečka Mapleton, ukazuje se, že ve chvíli krize jde zdravý rozum stranou a do popředí se derou strach a panika, jež se v závěru rychle proměňují v extremismus. Čtena jako metafora roztříštěné americké společnosti po 11. září 2001, Perrotova diagnóza se jeví překvapivě mrazivá.
Pozůstalíautor: Tom Perrotta nakladatel: Plus překlad: Jiří Kobělka 336 stran, 349 Kč |
Pozůstalí nicméně nejsou pouze kronikou civilizace otřesené krizí. Již během úvodních kapitol se ukazuje, že neútěšný a šedivě zbarvený život lidí Vytržení nijak radikálně nezměnilo. Nedostatky systému jsou zvýrazněny, životy nenávratně postiženy. Obyvatelé městečka však nevyužijí moment absolutního kolapsu jako příležitost k přetvoření světa, a tak se vše vrací do stereotypně zajetých kolejí, což představuje nejhororovější aspekt Perrottova románu.