Půlnoční start prodeje knihy Harry Potter and the Cursed Child

Půlnoční start prodeje knihy Harry Potter and the Cursed Child | foto: Reuters

ANKETA: Patří do povinné četby Harry Potter? Děti čtou klasiky s nelibostí

  • 358
Mnozí na školní četbu vzpomínají jako na nutné zlo. Její podoba však prochází změnami a některé školy do ní zařazují třeba oblíbeného Pána prstenů. Změnilo to postoj dětí k literatuře, nebo stále čtou pod lavicí svůj vlastní výběr?

Povinná školní četba doprovází studenta celým jeho studiem – na základní, střední i vysoké škole. Částečně utváří jeho vztah k psanému slovu. Mnohým může literaturu zhnusit, dalším zpříjemnit. A to především v prvotních stupních vzdělávání. V současné chvíli není obsah povinné četby na úrovni základních škol nijak ukotven v legislativě ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a je čistě v kompetenci vedení jednotlivých škol. „Výběr doporučené četby si vytvářejí školy samy. Pomoci jim mohou různé katalogy novinek, které vydávají některá nakladatelství, a to knih českých autorů i zahraničních,“ vysvětluje ministerstvo.

Prvotní je začít číst

Co si o možnosti individuálního výběru myslí vyučující? „Je dobře, že ministerstvo školám do výběru nezasahuje vzhledem k tomu, že máme rámcové vzdělávací programy,“ říká učitelka českého jazyka a literatury Vanda Habermannová. „Dnes už ani nejde o to, co děti čtou, ale kolikrát o to, aby vůbec začaly číst. Já s nimi třeba začínám na knihách, jako je oblíbená fantasy pro teenagery Divergence,“ vysvětluje a dodává, že na lákavosti vždy přidá, pokud je daná četba zrovna nějak moderní nebo k ní vznikl i film.

Děti se k celému institutu povinné školní četby stavějí velmi střízlivě, a ačkoliv s nelibostí, vlastně chápou, že je nutné klasiky číst. „Vyjma Harryho Pottera mě školní četba příliš nebavila. I tak rozumím tomu, že musíme znát díla od Boženy Němcové nebo Aloise Jiráska, protože jsou prostě důležitá,“ říká dvanáctiletý Jan z jihomoravského Vracova. Ve škole musel za pololetí přečíst čtyři knihy z povinného seznamu, čtyři a více si poté mohl vybrat libovolně. „Nemyslím si, že je to moc knih, ale povinné bych možná snížil na dvě,“ připouští.

Podobného názoru je i jeho vrstevník z Prahy Milan. „Někdy jsou to zajímavé knihy, někdy je to opravdu nuda. Mě třeba bavily Staré řecké báje a pověsti, anebo když jsem byl ještě mladší, tak Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové,“ tvrdí. Zároveň si sám dovoluje navrhnout, jakými díly by je měli učitelé zahrnovat: „Nezáleží tolik na tom, jestli je kniha stará, nebo nová. Spíše jde o akčnost a děj. Jakmile se tam něco děje a ještě jsou třeba ústředními hrdiny děti, je to pro nás zajímavé,“ popisuje. Tuto myšlenku potvrzuje i Habermannová: „Dětem nevadí, že jde o starý příběh, hlavně aby byl akční.“

Už ani Hobit

Oproti minulosti se tak školy a učitelé snaží dětem literaturu přiblížit. Nabízet díla, která je zaujmou a hlavně budou srozumitelná. Překvapivým zjištěním Vandy Habermannové je, že mezi takové knihy už nepatří ani Hobit J. R. R. Tolkiena a děti dávají přednost filmové verzi.

Klasikám a klasikům také hodně ublížil příchod internetu, který až moc jednoduše čtenářům nabízí zkrácený děj knihy. Školní servery jsou plné desítek verzí referátů o všemožných dílech a ti, kteří by si knihu běžně přečetli, tak raději rovnou zamíří k počítači. Učitelé však potvrzují, že vždy poznají, kdo knihu opravdu četl a kdo ne. Ale trestat za to děti? To se nikomu příliš nechce. I sama práce s internetovým textem totiž může dítě nakonec k literatuře nalákat.

Nyní by výuce literatury ve školách mohlo pomoci nové České literární centrum, které začne fungovat od ledna příštího roku. „Chceme, aby dokázalo podporovat literaturu v co nejširším spektru: nejen autorském, ale i čtenářském, nejen zábavném, ale i vzdělávacím, nejen směrem ven, do zahraniční, ale i směrem dovnitř, do české kultury,“ říká ministr kultury Daniel Hermann.

Stále však platí pravidlo, že ti, kteří chtějí číst, číst budou. A nějaké nové organizace tomu úplně nepomohou. Snad jedině, že by si do čela čtenářské kampaně stoupli Justin Bieber nebo Adam Mišík. Ale to bychom možná mladé české čtenáře příliš podceňovali.

Které z nově přidaných děl se podle vás skutečně hodí do povinné četby?

celkem hlasů: 7315

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 25. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

J. K. Rowlingová – Harry Potter
J. K. Rowlingová – Harry Potter 2326
Zdeněk Svěrák – Povídky
Zdeněk Svěrák – Povídky 1284
Dan Brown – Šifra mistra Leonarda
Dan Brown – Šifra mistra Leonarda 933
G. R. R. Martin – Píseň ledu a ohně
G. R. R. Martin – Píseň ledu a ohně 647
Pavel Šrut, Galina Miklíková – Lichožrouti
Pavel Šrut, Galina Miklíková – Lichožrouti 569
Jostein Gaarder – Sofiin svět
Jostein Gaarder – Sofiin svět 474
Christopher Paolini – Odkaz dračích jezdců
Christopher Paolini – Odkaz dračích jezdců 455
Jeff Kinney – Deník malého poseroutky
Jeff Kinney – Deník malého poseroutky 406
Stephenie Meyerová – Stmívání
Stephenie Meyerová – Stmívání 75
Radek Malý – Listonoš vítr
Radek Malý – Listonoš vítr 62
Iva Procházková – Nazí
Iva Procházková – Nazí 48
Meg Cabotová – Princezniny deníky
Meg Cabotová – Princezniny deníky 36