Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autor Milénia Stieg Larsson stvořil sci-fi Supermozek už v sedmnácti

  7:17aktualizováno  7:17
Sedmnáct povídek ukazuje Švédsko jako temné místo. Součástí antologie je povídka slavného autora Stiega Larssona z roku 1972. Teď se k němu díky povídkové sbírce Temnější odstíny Švédska, již vydává nakladatelství Host, mají možnost dostat i čeští čtenáři.

Stieg Larsson | foto: Bullybloggers

Příběh Stiega Larssona nazvaný Supermozek je jediným autorovým dílem, které kromě Milénia vyšlo – v amatérsky kopírovaném fanouškovském časopisu před dvaačtyřiceti lety. Larsson ho napsal, když mu bylo sedmnáct let, tehdy zbožňoval sci-fi a pracoval dokonce na rozsáhlém románu tohoto žánru. Jeho rukopis však později sám zničil.

Supermozek se odehrává po roce 2170 ve Spojených státech, ve chvíli, kdy stojí na prahu smrti jeden z největších vědců té doby, profesor, jenž dokázal úspěšně transplantovat mozek. Hrdinou povídky je olympijský přeborník, který se stane součástí podivného výzkumu.

Temnější odstíny Švédska

Knihu koupíte na Knihy.iDNES.cz za 297 Kč. Elektronickou verzi knihy stáhnete za 189 kč.

temnější odstíny švédksa

Nejde však jen o Larssona, soubor obsahuje i text Stieg Larrson pod stromeček jeho partnerky a spoluautorky Evy Gabrielssonové. Ta sice pracovala jako architektka, ale její lehce moralizující povídka Paulovo poslední léto není žádnou literární ostudou, naopak se jemně a bez supervynálezů zamýšlí nad jiným aspektem fungováním lidského mozku – nad sobectvím a hrabivostí.

Antologie zahrnuje i u nás známou Asu Larssonovou, Johana Theorina či povídku, kterou v duu napsali v Česku rovněž hojně čtení Henning Mankell a Hakan Nesser.

Stejně zajímavý jako soubor krátkých detektivních příběhů je však i úvodní historický exkurz do dějin švédské kriminální literatury od Johna-Henriho Holmberga. Zatímco v Evropě je totiž zájem o severské knihy průběžný posledních čtyřicet let, britský a americký trh objevil skandinávské autory ve velkém až díky Larssonově Miléniu. Což ovšem zpětně posiluje i prodeje v Evropě.

Krvavá lázeň i prostá dedukce

Holmberg začíná se svým ponorem do dějin dokonce rokem 1893, kdy vyšel špatný a právem zapomenutý román Stockholmský detektiv, a popisuje jak brakovou drsnou školu plnou krve, tak salonní romány, v nichž detektivové řeší vraždy pouhou dedukcí.

Současná švédská detektivka se vyznačuje silným sociálněkritickým tónem – k němu přispěl kromě Larssona i L. G. W. Persson nebo Henning Mankell.

Holmberg si všímá díla manželů Ahndorilových, kteří píší pod pseudonymem Lars Kepler, či temné dvojice známé pod jménem Erik Axl Sund, a zmiňuje dokonce i Anderse de la Motte, autora trilogie Hra. A český čtenář si uvědomuje, že drtivou většinu detektivkářů zná, protože tuzemští nakladatelé nejsou nijak pozadu za těmi britskými, co se překládání švédských detektivek týká.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.