Paul Cézanne: Hráči karet | foto: Encyklopedie Wikipedia

Potvrzeno. Cézanne za 4,7 miliardy vynesl Kataru světové prvenství

  • 2
Z arabského emirátu Katar se stává světová jednička na trhu s uměním. Přestože hovoříme o jednom z nejmenších států na Blízkém východě, do muzeí za poslední léta nastřádal desítky skvostů. Důkazem je i plátno Paula Cézanna Hráči karet za více než 250 milionů dolarů, tedy asi 4,7 miliardy korun.

Odborníci proto katarskou vládnoucí dynastii přirovnávají k slavným renesančním mecenášům, rodině Medicejských.

Podle specializovaného periodika The Art Newspaper byl v loňském roce Katar vůbec největším kupcem výtvarných děl, posuzováno podle celkové zaplacené sumy. Významně k tomu zřejmě přispěl i rekordní obchod, o němž však dodnes nejsou k dispozici oficiální informace. Emirát loni získal do svého vlastnictví slavný obraz Paula Cézanna, a to od jistého řeckého magnáta.

Hráči karet

Hráči karet v newyorském Metropolitním muzeu

Cézanne vytvořil sérii obrazů s názvem Hráči karet v 90. letech 19. století. Obrazů je celkem pět a čtyři z nich jsou ve vlastnictví nejprestižnějších galerií světa - jsou k vidění například v Metropolitním muzeu v New Yorku nebo v Musée d'Orsay v Paříži.

Katarská součást série bude v budoucnu k vidění nejspíše v nově budovaném Národním muzeu v Dauhá, jehož velkolepá přestavba podle plánů hvězdného francouzského architekta Jeana Nouvela by měla skončit v roce 2014.

Transakce, která se odehrála soukromě, mimo systém velkých aukcí, vyvolala mezi odborníky poprask. Cena, kterou Katar zaplatil, totiž téměř dvakrát převýšila hodnotu dosud nejdráže prodaného obrazu, plátna Jacksona Pollocka, jež za 140 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun) změnilo majitele v roce 2006.

O obchodu se spekulovalo už v loňském roce, teprve před několika týdny se však novinářům podařilo zprávu z několika zdrojů ověřit. Například americký magazín Vanity Fair uvedl, že Katar přeplatil i dva obchodníky, kteří patří ve světě výtvarného umění k nejslavnějším – Larryho Gagosiana a Williama Acquavellu. Konečná cena přitom mohla být až 300 milionů dolarů.

"Katar si jde jasně za tím, že chce vybudovat zcela fenomenální uměleckou sbírku a je si vědom, že za nádherné kousky musí ze své kapsy vydat obrovské sumy, jako třeba 250 milionů za Cézanna," řekl deníku The New York Times Philip Hoffman, ředitel londýnské společnosti Fine Art Fund Group, která se na nákupy umění zaměřuje. "Takovéto koupě se stanou jakýmsi ukazatelem pro oceňování vzácných uměleckých děl," dodal.

Co se týče hustoty významných uměleckých děl na jednoho obyvatele drží nejspíš Katar jasné světové prvenství. Ačkoli v emirátu o rozloze sedmkrát menší než Česká republika žijí necelé dva miliony obyvatel, koná se zde každoročně několik významných výstav. V současnosti si milovníci umění mohou zajít třeba na přehlídku díla japonského popartisty Takašiho Murakamiho nebo francouzské sochařky Louise Bourgeoisové.

Jackson Pollock: No.5, 1948 - prodáno za 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun).

Do stálých sbírek galerií navíc v posledních letech přibyla díla Marka Rothka, Damiena Hirsta, Jacksona Pollocka nebo Pabla Picassa. Nákupní horečka navíc podle předpokladů bude i nadále pokračovat: katarský monarcha loni do svých služeb získal Edward J. Dolmana, který předtím dlouhá léta pracoval ve vedení aukční síně Christie's.

,