Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po Márquezovi zbyl nevydaný rukopis. O jeho zveřejnění rozhodne rodina

  18:02aktualizováno  18:02
Román Na paměť mým smutným courám, který vyšel v roce 2004, zřejmě nezůstane posledním vydaným dílem nedávno zesnulého spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. Jeho nakladatel má v ruce hotový rukopis románu Uvidíme se v srpnu.

Kolumbijský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Gabriel García Márquez v sedmdesátých letech | foto: Profimedia.cz

Zesnulý kolumbijský mistr magického realismu Gabriel García Márquez by mohl posmrtně ještě jednou potěšit své čtenáře novou knihou. Nakladatelství Random House by rádo posmrtně vydalo román s pracovním názvem En agosto nos vemos (Uvidíme se v srpnu), který by mohl vyjít, pokud tak rozhodne rodina autora. Kolumbijské rozhlasové stanici RCN to řekl zástupce nakladatelství Cristóbal Pera.

García Márquez zemřel ve čtvrtek 17. dubna ve věku 87 let v Mexiku, kde se  také koná veřejná pieta za nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Spisovatel dlouho pracoval na nové knize. Rukopis je prý hotov a mohlo by se z něj stát posmrtně vydané dílo, řekl Pera, který stál i za vydáním zatím poslední Márquezovy knihy z roku 2004, románu Na paměť mým smutným courám.

Veřejná pietní ceremonie v Mexiku se uskuteční v neděli v Paláci krásného umění a zúčastní se jí také mexický prezident Enrique Peňa Nieto a kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Márquezovy ostatky byly zpopelněny ještě v den jeho smrti během soukromého obřadu. Zatím není jasné, kde bude urna s popelem uložena. Kolumbijský velvyslanec v Mexiku José Gabriel Ortiz však naznačil, že by popel mohl být rozdělen mezi Kolumbii a Mexiko. V Mexiku žil Kolumbijec s přestávkami od počátku 60. let.

Nyní má být urna s popelem vystavena v mexickém Paláci krásného umění, aby se s Garcíou Márquezem mohla rozloučit veřejnost.

V úterý se uskuteční smuteční mše v katedrále v kolumbijské metropoli Bogotě.

García Márquez se narodil 6. března 1927 a první velký literární úspěch mu v roce 1967 přinesl román Sto roků samoty. Slavné jsou i jeho další knihy Láska za časů cholery, Kronika ohlášené smrti, Podzim patriarchy či Generál ve svém labyrintu. Nobelovu cenu obdržel v roce 1982.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Následky bojů na damašském předměstí Kabún (16. května 2017)
RECENZE: Češka se v Černém velbloudovi setkává s Asadem

Příběh české dívky v Sýrii, takový podtitul nese nová kniha nakladatelství Ikar. Jmenuje se Černý velbloud a napsala ji Kateřina Ash. O její totožnosti toho...  celý článek

Herec Seth Rogen v roli Steva Wozniaka ve filmu Steve Jobs režiséra Dannyho...
RECENZE: Všichni jsme nějak vadní a není důvod se stydět

Nic nepotěší více než cizí neštěstí, říká se škodolibě. Pokud to platí i v literatuře, osud hlavního hrdiny románu Všichni jsme nějak vadní musí ve čtenáři...  celý článek

Hrdinky seriálu Trapný padesátky
Po šachové vraždě Obermannová představí seriál o třech trapných dámách

Nadějná šachistka jede na simultánní partii se členy místního šachistického kroužku do městyse, kde najde mrtvou starostku. Tak začíná právě vycházející...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.