Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Poslední“ Superman otevřel cestu svým následovníkům. Teď vyšel česky

  12:57aktualizováno  12:57
V českém překladu poprvé vyšel klasický komiksový příběh Alana Moora a Curta Swana Co se stalo s Mužem zítřka?, který představuje konec jedné éry série o Supermanovi. Pomohl změnit jeho pojetí a nastavil dalším superhrdinským komiksům vysokou laťku.

Z komiksu Superman - Co se stalo s mužem zítřka? | foto: BB/art

Superman - Co se stalo s mužem zítřka? (obálka)

V originále vyšel Superman: Co se stalo s Mužem zítřka? (Superman: Whatever Happened to the Man of Tomorrow?) v roce 1986. Byl dílem předního a bez nadsázky kultovního britského scenáristy Alana Moorea (mj. Strážci, Batman, Bažináč, Liga výjimečných) a kreslíře Curta Swana, tvůrce, který Supermanovu podobu určoval už od 40. let. Poměrně netypická dvojice, posouvající klasickou postavu blíže k současnosti a přitom za využití klasických výtvarných prostředků, dodala příběhu neopakovatelný punc.

Superman

Nejstarší z takzvaných komiksových superhrdinů. Jeho první příběhy se objevily na stáncích v červnu 1938, první příběh patří v aukcích k nejdražším komiksům všech dob. Během let prošla jeho dobrodružství řadou změn, vystřídali se různí autoři, Superman získával nové a ztrácel staré schopnosti, jednou dokonce zemřel. Dodnes ale patří k největším hvězdám žánru. Několikrát se objevil na filmovém plátně i na televizní obrazovce. Nejslavnější filmová verze Supermanových příběhů vznikla na přelomu 70. a 80. let.

"V polovině osmdesátých let se toho v komiksové branži hodně měnilo. Mnozí tvůrci kriticky přehodnocovali, jak se komiks dělal posledních padesát let a přicházeli s novými postupy. Komiksy jako Batman: Návrat temného rytíře od Franka Millera a Strážci od Alana Moora a Dava Gibbonse v podstatě redefinovaly konvence superhrdinského komiksu," připomíná v rozsáhlé a zasvěcené předmluvě Paul Kupperberg, spisovatel a bývalý redaktor nakladatelství DC, které Supermanovy příběhy vydávalo.

Alan Moore

Alan Moore

Když vyvstala potřeba klasickou éru Supermana uzavřít, byl nejprve osloven scenárista jeho prvního čísla Jerry Siegel. Přijal s radostí, avšak kvůli právním problémům a termínu nemohl zakázku realizovat. "Den nato jsem pořád přemítal, co s tím udělám, a shodou okolností jsem se u snídaně sešel s Alanem Moorem. Tak jsem mu vyložil, co mám za potíže. V tom okamžiku se doslova zvedl ze židle, vzal mě za krk a řekl: 'Jestli tenhle příběh svěříš někomu jinému než mně, zabiju tě.' Nechtěl jsem se podílet na své vraždě, a tak jsem na to kývl," vzpomíná redaktor Supermana Julius Schwartz.

Krátce na to, když bylo jasné, že se stará éra Supermana chýlí ke konci a postava přejde do rukou nového týmu, Schwartz napsal Mooreovi v dopise: "Teď je ta pravá chvíle, abys napsal příběh, který jsi mi slíbil – totiž 'smyšleného' Supermana, který poslouží jako 'poslední' příběh se Supermanem, pokud časopis přestane vycházet – co se stane se Supermanem, Clarkem Kentem, Lois Laneovou, Lanou Langovou, Jimmym Olsenem, Perrym Whitem, Luthorem, Brainiacem, Panem Mxyzptlkem a všemi dalšími, které ještě zvládneš."

Z komiksu Superman - Co se stalo s mužem zítřka?
Z komiksu Superman - Co se stalo s mužem zítřka?
Z komiksu Superman - Co se stalo s mužem zítřka?

Ukázky z komiksu Superman: Co se stalo s mužem zítřka? (po rozkliknutí se otevře celá stránka)

K výtvarné spolupráci byl osloven zkušený supermanovský harcovník Curt Swan. "Pro generace čtenářů se stal vůbec nejlepším výtvarníkem supermanovských příběhů. Pokud si někdo zasloužil pracovat na jednom z nejpozoruhodnějších supermanovských příběhů všech dob, byl to Curt. I dnes můžeme konstatovat, že Curtův přínos k supermanovské legendě nezastínili ani pozdější významní kreslíři, kteří kráčeli v jeho šlépějích," píše Paul Kupperberg.

Schwartz upozorňuje, že když se čtenář pozorně podívá na obálku komiksu, povšimne si zajímavých a nečekaných postav. "Na obrázku Superman odlétá ze střechy Daily Planet a všichni mu mávají na rozloučenou. Tři lidé, kteří stojí uprostřed v popředí, jsou Jenette Kahnová, jíž po levici stojí Curt Swan a po pravici já (ten obrýlený chlápek). A v pozadí jsou všichni superhrdinové." Při bližším pohledu na Supermanovu tvář lze zahlédnout v očích "muže z ocele" slzy. Schwartz tvrdí: "Slzy v Supermanových očích jsou ve skutečnosti Curtovy slzy."

Z obálky komiksu Superman: Co se stalo s mužem zítřka?

Z obálky komiksu Superman: Co se stalo s mužem zítřka?

Poslední supermanovský příběh starého ražení sklidil úspěch široko daleko. John Byrne, který se měl stát tvůrcem nové série, se nechal slyšet: "Bylo to zakončení celé staré série, sbohem všem těm postavám v jejich někdejším pojetí. Zároveň se tím připravovala půda pro to, co mělo přijít. Takový příběh byste normálně nemohli vydat, navíc s věčnou postavou jako Superman nic podobného ani nezažijeme."

"Pro ty, co si v roce 1986 přečetli komiks Co se stalo s Mužem zítřka? v jeho prvním vydání, to byl skutečně 'poslední' příběh o Supermanovi," přemítá Paul Kupperberg. "Ty, kdo ho četli po roce 1986, naštěstí už čekala nová Supermanova éra. A jak se ukázalo, 'poslední' příběh o Supermanovi pouze vyšlapal cestičku všem následujícím skvělým příběhům."

Autor:


Témata: Alan Moore, komiks, Aukce, NATO


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.