Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Strhující příběh Petra Ginze, hrdiny z ghetta, míří do kin

  16:09aktualizováno  16:09
Nejsilnější osudy si ani oscarový filmař nevymyslí. Jako příběh pražského chlapce s židovskou hvězdou, jejž líčí nevšední americký dokument a animovanými prvky Poslední let Petra Ginze.

Miloval verneovky. Do svých obrázků vetkl rakety či pohledy na Zemi z Měsíce. Napsal knihu Za vteřinu kolem světa, ale také Ferdova dobrodružství o školákovi, který objeví skrýš německých zbraní, nebo podobenství o nacismu Návštěva z pravěku. Tehdy mu bylo třináct. Ve čtrnácti v terezínském ghettu vydával po dva roky časopis - a v šestnácti letech zahynul Petr Ginz v plynové komoře Osvětimi.

Žádné pocity, jen fakta

Na stejném místě ztratil část rodiny první izraelský astronaut Ilan Ramon. Vzal si proto kopii Ginzovy "měsíční" kresby na palubu raketoplánu Columbia, kde pak spolu s celou posádkou zemřel při výbuchu stroje 1. února 2003.

Z filmu Poslední let Petra Ginze

Z filmu Poslední let Petra Ginze

Přesně v den narozenin Petra Ginze, jehož kresba shořela kdesi ve vesmíru - ale na půdě jednoho činžáku se posléze našly jeho deníky. Ginzovy věcné zápisky tvoří jeden z pilířů snímku, jenž ve čtvrtek vstupuje do českých kin a chystá se na festival do Zlína.

"Nezaznamenával si pocity, jen fakta," vzpomíná Ginzova sestra Chava Pressburgerová. Nechybějí však ani verše, třeba o transportech Ginz napsal: "Směl mít jen jeden jako druhý batoh, kufr a popruhy. Teď přestala i tato práva, ale Žid, ten jistě nenadává. Ten na předpisy hledí jen a je se vším vždy spokojen."

Právě střízlivý tón záznamů působí neskutečně silně - stejně jako hravá animace chlapcových kreseb, která tíživost látky zpřístupní bez nudných pouček a obvyklé přehlídky mluvících hlav i dětem. Dokument, jejž natáčeli Churchill Roberts a Sandy Dicksonová kromě Států a Izraele i v Česku, zařadila Organizace spojených národů do svého programu věnovaného připomínce holokaustu.

Jako hvězda

"Vydala k němu i studijní příručku, která bude při školních projekcích zdarma k dispozici," slibuje Lukáš Vedral z distribuční společnosti Pinot Film. Dodává, že o společných zážitcích s Ginzem v lágru vyprávěl také Arnošt Lustig - sám prý patřil "k průšvihářům", kdežto Ginz ho lákal "mezi intelektuály".

Z filmu Poslední let Petra Ginze

Z filmu Poslední let Petra Ginze

V červenci 1944 si "nejchytřejší kluk z ghetta", jak Ginzovi říkali, ještě poznamenal: "Přečetl jsem: Honoré de Balzac - Eugenie Grandetová, Gorkij - Povídky, pohádky a žaloby, André Theuriet - Poslední útulek, Valenta - Strýček Eskymák. Nakreslil jsem: Za pivovarem, Baráky. Doučuji se anglicky. Mapa světa z 11/12 vytažena tuší. Ještě zbývá vybarvit a napsat města." V září nastoupil do transportu.

Vedle deníků po něm zůstalo několik románů, desítky článků a povídek, stovky kreseb, maleb, ilustrací. A také jedna úvaha plná naděje, za kterou by se nemusel stydět ani mnohem zralejší literát: "Sémě tvořivé myšlenky nezahyne v blátě a kalu. I tam vypučí a rozloží svoje okvětí jako hvězda zářící ve tmách."

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.