A o tom, že nestárne, přesvědčuje v současné době rolí Karličky Formánkové v televizním seriálu Četnické humoresky. "Nadsázka, která má pevné hranice, ta mě baví vždycky," prohlásila o této roli.
Lásku k divadlu získala po tatínkovi, který občas připravoval ochotnická představení ve Šlapanicích u Brna. "Tatínek byl učitelem hudby, hlavně díky němu se u nás pořád hrálo a nacvičovalo. Zpívalo se na faře, zpívalo se na ochotnických představeních," vzpomínala herečka v jednom rozhovoru pro iDNES.
Divadelní kariéru začala v Divadle za branou. "Byla to pro mě krátká, ale ohromě důležitá doba," popisuje své začátky pod vedením režiséra Otomara Krejči. Nejdelší angažmá měla v Činoherním klubu v Praze, kde strávila dvacet let.
Diváci ji znají především z filmového plátna a televizních obrazovek. Už v sedmnácti letech hrála Barunku v adaptaci Babičky a lidé ji milují i jako titulní hrdinku pohádky Tři oříšky pro Popelku. V pohádce Malá mořská víla si zahrála se svou o pět let mladší sestrou Miroslavou. Představila se také v komedii Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, v roli zpěvačky v oscarovém Koljovi, za kterou dostala Českého lva, či v roli maminky v Obecné škole.
Diváky je vnímána jako představitelka kladných rolí, k tomu však sama říká: "Ale já hrála v divadle i postavy, které mě protáhly bahnem, a docela jsem si to užila, ráda i vědomě, asi mi to pomohlo vyrovnat tu kladnou polohu."
K vrcholům její filmové komiky patří Vrchní, prchni, kde hrála s manželem Josefem Abrhámem. Přestože manželé nepatří mezi ty, kteří zveřejňují své soukromí, a v posledních letech nemají divadelní angažmá, stále figurují na čele anket oblíbenosti. "Někteří herci mají ten dar, že přinášejí nejdůležitější sdělení mimo text. Svým myšlením, které je vidět, inteligencí, stavem duše," napsala Libuše Šafránková do almanachu ke století českého filmu.
Jistě nemyslela na sebe, ale málokdo by ji charakterizoval přesněji.
 |
