Film Jméno - režisér Ján Novák a kameraman Patrik Hoznauer - Uherské Hradiště (1. srpna 2007) | foto: Jan Karásek, MF DNES

Ponurá věznice uvítala mučitele Přeučila

  • 2
Uherskohradišťská věznice v 50. letech minulého století. V jejích prostorách se ocitne mladá dvojice ze současnosti a zažije šokující příběh, který začal natáčet filmový štáb režiséra Jána Nováka.

První klapka filmu Jméno padla včera v pravé poledne, natáčelo se v okolí věznice a ve věznici samotné. Snímek by se v kinech měl objevit v první polovině příštího roku.

Zchátralé prostory věznice si Ján Novák vybral právě kvůli jejich autentičnosti. Interiér objektu totiž i na zcela nezúčastněné osoby působí skutečně ponuře, cely i další místnosti zůstaly prakticky nedotčeny, krutovládu komunismu připomínají i rudé nápisy na stěnách, pěticípá hvězda se srpem a kladivem.

„Myslím, že jsme se ještě dostatečně nevyrovnali s naší minulostí, připravovaný film by tomu mohl pomoct,“ říká režisér.

Do hlavní role snímku Jméno obsadil herce Slováckého divadla Tomáše Šulaje. Vedle něj se na filmovém plátně představí i jeho kolegové Zdeněk Trčálek, Irena Vacková, Josef Kubáník, ale i Jan Přeučil, Stanislav Zindulka, Eva Hrušková a další.

Pro Přeučila je jeho postava nesmírně vzrušující. Podle něj jde na jedné straně o vzdělaného a charismatického muže, na straně druhé jde ale o velitele, jenž dokáže s úsměvem přikázat, aby lidé byli mučeni. Přeučilův otec strávil jako politický vězeň v žaláři patnáct let. Odsouzený byl v procesu s Miladou Horákovou.

Film Jméno připomene nechvalně proslulý osud uherskohradišťské věznice, v 50. letech sloužící jako trestnice politických vězňů. Natáčet se začalo necelý týden poté, co státní zástupce obžaloval za účast na zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou bývalou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou. Filmaři to považují za symbolické.

Přípravy trvaly několik měsíců, v posledních dnech se kompletovaly především kostýmy. Ty má na starosti výtvarnice Slováckého divadla Eva Jiřikovská, která stála před nelehkým úkolem připravit na čtyři desítky uniforem a dalších oděvů.

Nejtěžší je správně dodržet všechny historické náležitosti. Hodnosti bachařů, úpravu uniforem a další věci, na první pohled detaily, ale pro film nesmírně důležité.

"Pomáhala mi s nimi i Vězeňská služba České republiky, kde je spousta dobových fotografií a nejrůznějších materiálů. Snad bude všechno v pořádku," přeje si Eva Jiřikovská a jedním dechem dodává, že úplně největším oříškem je pro ni momentálně khaki kapesník. „S tím má hrát pan Přeučil a my jej pořád ne a ne sehnat,“ přiznává s úsměvem výtvarnice.