Jak mě Matonoha, Liška, Polášek a Daniel skoro utopili v mystifikaci

  • 10
Kruh mystifikace, která začala před rokem na karlovarském festivalu, se uzavírá na stejném místě. Ve středu má na mezinárodní přehlídce světovou premiéru Polski film Marka Najbrta. Před dvanácti měsíci se přitom čtyřka Matonoha, Liška, Polášek a Daniel nechala vyfotit s Janem Budařem coby režisérem.

"Nerozumím vaší otázce," reaguje Tomáš Matonoha na dotaz, jestli Polski film nabourá rčení našich severních sousedů "Je to zmatené, jak český film." Rozhovoru se účastní hercovi spolužáci z JAMU - Pavel Liška, Josef Polášek a Marek Daniel. Je polovina června a premiéra snímku je vzdálená tři týdny, nikdo z herců ještě snímek neviděl.

Polski film a rozhovor v porodních bolestech

"V tom filmu se dost proměňují roviny a nevím, jestli je tam vůbec co nabourávat," rozkládá otázku také Liška a novinář, který ji položil, začíná trochu panikařit. "Ten film se ale svým způsobem zvrhne," pouští se tazatel na tenký led. "Nevím, jestli se dá říct, že se zvrhne. Spíš se ty roviny prolínají, a pak si začnou žít svým vlastním životem," kontruje opět Liška a ledová krusta praská.

V posledním okamžiku přichází režisér Najbrt a podává tonoucímu pomocnou ruku. "Polski film vlastně žádné žánry nerespektuje. Kombinuje realitu s fikcí. Dokument obsahuje hrané části, ale zároveň je v tom hraném leccos dokumentárního," vysvětluje režisér, který se svým předchozím filmem Protektor získal České lvy a zvítězil před dvěma lety na festivalu v Krakově. Obdržel hlavní cenu a dva miliony zlotých pro další práci.

Polski film v Karlových Varech

Co řekli tvůrci po přeplněných novinářských projekcích

Prvotní obava, s níž šli první diváci do kina, opadla. V anketě iDNES.cz se ukázalo, že se ve filmu o filmu neztratí. "Scénář byl klasický, vesměs pevný, ale je pravda, že umožňoval velkou míru improvizace," řekl režisér Marek Najbrt. Velkou pochvalu vysekl Tomáš Matonoha kolegovi Josefu Poláškovi. "Kdo si co urve, to ve filmu má. Josefa chválím za to, že svými tipy výrazně předčil to, co měl v textu."

Snímek v česko-polské koprodukci má konec, který se nemusí všem divákům zamlouvat. "Mojí ženě se nelíbí, ale já jsem za něj moc rád," řekl k tomu Najbrt, který se svým týmem natáčel čtyřicet dní. Snímek má de facto tři režiséry. Kromě Najbrta se na dokumentární části podílel Benjamin Tuček, který psal i scénář společně s Robertem Geislerem. Tím třetím - fiktivním - je Jan Budař. "Znovu jsem si uvědomil, jak těžké je točit a jak těžké je jen hrát, že točíte. Když jsem se díval na Marka, obdivoval jsem ho, připravoval jsem se tím na svůj vlastní film. Že ho natočím mi už ale nikdo nidky neuvěří, s tím jsem se smířil." 

Šance přišla v době, kdy už vznikal scénář k filmu, jehož tématem je natáčení. "Točili jsme právě Komediograf pro Českou televizi, po večerech jsme chlastali a kluci říkali, že mají pořád zbytkovou touhu udělat spolu něco filmového. Toho jsem se chytl," vysvětluje Najbrt, co zažehlo první nápad.

Scénář k filmu, na kterém se podílel také Benjamin Tuček a Robert Geisler, pojednává o kamarádech, kteří točí film o svých hereckých začátcích. Liška, Polášek a Daniel hrají nejednoznačné verze sebe samých. Matonoha k tomu říká: "Jako producent oslovuji Honzu Budaře jako režiséra. Později do toho vstupuje polský koproducent. Těch rovin a příběhů je tam víc. Díky dokumentární lince je to možná více film o nás, jací jsme, než film o natáčení. Najednou se příběh natáčení filmu o filmu vytrácí a stává se z toho konkrétní příběh o hercích."

Rozhovor s herci z nového snímku Polski film režiséra Marka Najbrta, na snímku (14. června 2012, Praha).

Rozhovor s herci z nového snímku Polski film režiséra Marka Najbrta. Na snímku Pavel Liška (14. června 2012, Praha).

Hranice mezi realitou a fikcí se rozostřuje na několika úrovních. Kde začíná dokument a začíná hraný film, je stále nejasnější, což funguje i obráceně. Dokonalým příkladem je mystifikace s Janem Budařem, který se v Karlových Varech vloni představil jako režisér. Novináři se tak stali nevědomky herci.

Snažit se zařadit tenhle počin do žánrové škatulky se ukáže jako bláhovost. Polski film stojí mimo, i uvnitř všech škatulek, Marek Daniel přispěchá s definicí "čistý punk", vzápětí ale přichází korekce režiséra. "Vždycky jsem chtěl dělat hrané filmy, ale studoval jsem dokument, protože to byla snazší cesta. Ale později jsem byl rád, protože jsem pochopil, že film jako médium má šanci pronikat mezi žánry."

Jak se film líbil divákům i samotným hercům, ukáže světová premiéra, která se bude konat ve středu ve dvacet hodin ve Velkém sále.