Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poklady ze Svatého Víta vypovídají o složité době

  13:14aktualizováno  13:14
Příběh básníka a šlechtice Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic tvoří pozadí pro vykreslení atmosféry doby za vlády Vladislava II. Jagellonského.

Lorenzo Costa (?): Kristus nesoucí kříž (kolem 1480). Národní památkový ústav (úop Brno), Státní zámek Valtice. | foto: Správa Pražského hradu

Výstava v Císařské konírně Pražského hradu vypovídá o době stejně složité, jako je sám název expozice: Rozhovor se smrtí, Unikáty Svatovítského pokladu, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic - básník jagellonské doby.

Prostřednictvím osudů tohoto humanisty a literáta přibližuje kulturu českých zemí v období vlády Jagellonců, tedy konce 15. a počátku 16. století. Neklidná situace v zemi dlouho zaměstnávané náboženskou válkou se tehdy pozvolna stabilizuje a začíná být více nakloněna rozsáhlejším uměleckým podnikům.

Téměř k dokonalosti dovedený gotický sloh se mísí s novým názorem renesance. Právě období takovéto výrazné slohové a myšlenkové změny dávají podmínky ke vzniku nesmírně zajímavého a osobitého umění.

Na pomezí gotiky a renesance
Osou výstavy je život a literární dílo Bohuslava Hasištejnského, který nebyl "pouze" plodným autorem, ale i majitelem pozoruhodné knihovny, čítající více než 620 svazků. Kniha a text obecně tak logicky tvoří podstatnou část exponátů. Dobové tisky, rukopisy a verše především zpřítomňují myšlenkový proud humanismu, který vzkvétal na dvoře krále Vladislava Jagellonského.

Vedle toho samozřejmě vypovídají o výtvarné kultuře na pomezí gotiky a renesance. Vyzdvihnout je třeba především vzácný exemplář známých Deseti knih o architektuře, jehož výzdobu provedl jeden z iluminátorů Lorenza Medicejského a graduál z kláštera v Louce. Atmosféru doby dokresluje také řada příkladů z oblasti malířství, sochařství, architektury a užitého umění.

Výjimečnou skupinu v rámci pestré sbírky dobových reálií tvoří předměty ze Svatovítského pokladu. Jde především o tři ostatkové busty českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Víta - které pocházejí z konce 15. století.

Fiktivní podobizny světců, kvalitní jak po řemeslné, tak po technické stránce, daroval svatovítské kapitule sám král Vladislav II. O málo starší je relikviář sv. Václava, zpodobňující vztyčené předloktí, a kolowratský plenář, osobité dílo zlatníka Martina.

Stěžejním podnikem Vladislavovy doby je nepochybně rekonstrukce po léta opuštěného a notně zchátralého Pražského hradu, kam král přesunul svou rezidenci po nepokojném roce 1483, který prožil v nedostatečně opevněném králově dvoře na Starém Městě.

Architektem přestavby starého panovnického sídla je Benedikt Ried. Jeho mistrovství dává nově vzniklému královskému paláci nezaměnitelnou podobu, kombinující progresivní prvky renesance s vyspělými formami pozdní gotiky. Naprostým unikátem je především Vladislavský sál s jednou z nejrozsáhlejších a nejpůsobivějších kleneb celé Evropy.

Roztříštěná, ale uspokojivá
Nepovšimnuta mezi vším leskem Svatovítského pokladu by mohla zůstat drobná grafika, přestože je jedním z nejzajímavějších exponátů výstavy. Zobrazuje venkovskou krajinu s tureckými dělostřelci v popředí a jejím autorem není nikdo jiný než Albrecht Dürer.

Stejně jako Riedův palác, těží i Krajina s velkým dělem svou nezaměnitelnou osobitost z bizarního spojení zralé gotické imaginace a nastupující renesanční racionality. K osobě Bohuslava Hasištejnského však mají blíže obrazy s tématem zemských patronů. Jejich kult, který výrazně rozvinul už Karel IV., hrál i v pohusitské době nesmírně významnou politickou i náboženskou úlohu.

V nejmonumentálnější podobě je na výstavě reprezentován deskou z Vejprnic. Výstava je opravdu pestrou přehlídkou umění jagellonské doby. Nicméně v celkovém účinku je poněkud roztříštěná, jak ukazuje už její název.

Tuto roztříštěnost spojuje linie životního příběhu Bohuslava Hasištejnského, byť s sebou nese poměrně velkou textovou zátěž. Vzhledem k intimnějšímu charakteru vystavených děl a větší náročnosti výstava nezaujme každého, ale své publikum má rozhodně čím uspokojit.

Rozhovor se smrtí: unikáty Svatovítského pokladu
Císařská konírna Pražského hradu, kurátorka Ivana Kyzourová. Výstava trvá do 1. července – v průběhu dubna však budou nejcennější exponáty kvůli své citlivosti obměněny. Plné vstupné 120, snížené 60, rodinné 180 korun, www.hrad.cz
Hodnocení MF DNES:  60%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.