Ohlasy na éru Televarieté zpěvákův autorský tým v písních zachoval, avšak v nejlepších okamžicích desky, které souzní s atmosférou lehké ironie a průzračného zvuku, dokázal gottovský sound aktualizovat. Důkazem je píseň Jako James Bond, již Gott zpívá s rozkoší i nadhledem milovníka bondovek. Skladba dobře šlape a je ošetřena spoustou hudebních vtípků; navíc bondovská nakládačka mile rozbíjí gottovský belcantový mýtus. Song Stíny dvou je v zajetí latinských rytmů s bouřícími trubkami a Gott se na nich veze jako fanfarónský toreador na zkroceném býkovi.
Také skladba Náhodou se povedla: hlas, který se v refrénu otevírá do krásných tónů, je narušován trhavým, nervním rytmem. Píseň vydává příjemně dráždivý neklid, u Gotta dlouho neslýchaný. Skladbám Pokaždé nebo Jestli já tě budu mít rád zase pomáhá silná melodie a dobře nastartovaný doprovod. Pokud zpěvák netlačí svůj hlas do nebeské klenby, kde ztrácí energii, a vnímá sám sebe z odstupu, působí uvolněně. Taková je první polovina alba Pokaždé. Jak se blížíme k závěru desky, punc nového stylu dostává stále větší trhliny.
Karel Gott | |
1 | Pokaždé (zavolám Tě zpátky) |
2 | Jestli Tě budu mít rád |
3 | Isabel |
4 | Jako James Bond |
5 | V zákoutích tvých promenád |
6 | Náhodou |
7 | Stíny dvou |
8 | Už vítr to svál |
9 | V zahradě snů |
10 | Tancuj Karolíno |
11 | Vím, jak dá se žít |
12 | Ve tvých zátokách |
Zpěvákův vzor Tom Jones riskoval během své kariéry víc, Karel Gott byl opatrný snad pokaždé. Vycházelo mu to a jeho současné lavírování mezi minulostí a přítomností český trh určitě ocení. Přesto se díky čtyřem či pěti odvážnějším písním gottovský středověk posunul směrem k roku 2002.
Karel Gott - Pokaždé. Obal alba. |