Záběr z televizního seriálu Pojďte pane, budeme si hrát (1965 - 1973)

Záběr z televizního seriálu Pojďte pane, budeme si hrát (1965 - 1973) | foto: Krátký film

Ministerstvo připomene práci zesnulého Pojara projekcí jeho filmů

  • 0
Ministerstvo kultury se chystá uctít památku zesnulého režiséra Břetislava Pojara projekcí jeho filmů. Odehrát by se měla přímo na ministerstvu nebo v pražském kině Ponrepo, uvedla mluvčí úřadu Markéta Ševčíková.

Jsou to však podle ní zatím jen návrhy, o přesné podobě akce se stále jedná. Tvůrce známých a oblíbených animovaných filmů, jako byl třeba cyklus Pojďte pane, budeme si hrát, zemřel v pátek ve věku 89 let. 

V Česku i ve světě ceněné Pojarovy snímky by podle ministerstva nejlépe přiblížily zesnulého režiséra a scénáristu. "Můžeme připravit velkou projekci na ministerstvu nebo retrospektivu jeho snímků v Ponrepu," řekla Ševčíková. "Určitě zašleme i klasickou oficiální kondolenci, ale v případě pana Pojara bychom chtěli udělat něco navíc. Byl to mimořádný filmař," doplnila.

Podle Pojarova kolegy Michala Podhradského by chtěli režisérovi známí a přátelé uspořádat větší pietní akci, musejí se ovšem nejprve dohodnout s Pojarovou rodinou žijící v cizině a s akademickou obcí. Datum režisérova pohřbu zatím oznámeno nebylo.

Břetislav Pojar při Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (30. června 2007)

MFFKV - Jiří Bartoška, Břetislav Pojar, Renée Zellweger a Václav Klaus - Karlovy Vary (30. června 2007)

Břetislav Pojar zemřel v pátek večer v Praze, podle Podhradského náhle. "Cítil se dobře. Ještě jsme tento týden stihli s řadou jeho studentů oslavit jeho devětaosmdesáté narozeniny," uvedl.

České veřejnosti jsou z Pojarovy tvorby známé kromě "medvědů od Kolína" i oblíbené večerníčky Dášeňka a Jája a Pája nebo pohádka o Palečkovi z filmu Fimfárum 2. Za své snímky získal několik mezinárodních ocenění, včetně Zlatého medvěda z festivalu v Berlíně či Zlaté palmy z Cannes.

Pojarovi kolegové vzpomínali hlavně na jeho znalost lidské povahy. "Sám byl vždy málomluvný, ale filmy, které nám všem zanechal, nás vždy osloví svou lidskostí, citem i humorem," řekla režisérka Vlasta Pospíšilová. Mezi jejími animovanými snímky je například seriál Broučci nebo adaptace několika pohádek Jana Wericha, třeba Lakomá Barka.

S Pojarem se setkala už v roce 1958 při spolupráci na jednom z filmů Jiřího Trnky. "Poznala jsem pana Břetislava Pojara jako skvělého animátora s velkým zaujetím a citem pro loutky. Při animaci byl vždy tak silně soustředěný, že nikoho kolem sebe nevnímal," popisovala Pojarův přístup k práci. "Byl pro mne vždy velkým vzorem. Jeho odchodem skončila slavná etapa klasického loutkového filmu započatá Jiřím Trnkou," dodala Pospíšilová.

Pojar se narodil 7. října 1923 v Sušici na Šumavě. V roce 1942 byl totálně nasazen do studia AFIT, které se mělo stát říšskou konkurencí Walta Disneyho. Brzy po válce se toto studio změnilo ve Studio Bratři v triku pod vedením Jiřího Trnky. Pojar patřil k Trnkovým předním animátorům. V roce 1990 byl jmenován profesorem a stal se prvním vedoucím katedry animované tvorby FAMU, kde aktivně působil až do současnosti.

,