Samozřejmě, každý žebříček tvářící se jako "absolutní" vyvolá spoustu kontroverzí. Ten, který sestavil v roce 2003 americký časopis Rolling Stone na základě hlasování 273 hudebních odborníků, producentů i muzikantů samých, je na tom stejně.
K bohatě ilustrované a luxusně vyhlížející knize ve formátu trochu menšího elpíčka můžeme přistupovat několika způsoby, z nichž dva jsou asi nejpodstatnější.
Ten první je vnímat knihu jako jakési svérázné kompendium dějin populární hudby a jako zdroj informací. V tomto ohledu úplně obstát nemůže - ostatně tak v prvním plánu ani není zamýšlena.
Texty u jednotlivých alb (čím hlouběji v žebříčku, tím více) se nemohou vyhnout vzhledem k omezenému a typizovanému rozměru zkratkovitosti, ba i jisté povrchnosti, což nijak nevylučuje většinou trefné bonmoty - jakkoli i zkušení redaktoři Rolling Stone umějí ulétnout (označit například sedmadvacetiletou Janis Joplin za "bluesovou maminu" je skutečně trochu mimo).
Nesporně zajímavé jsou vložky přesahující komentovaný žebříček alb, třeba stati o vzniku některých alb, profily slavných studií nebo studiových hudebníků - i když jejich výběr působí poněkud nahodile a čtenář se musí ptát, podle jakého klíče vznikal.
První desítka
Druhá možnost, jak s knihou 500 nejlepších alb všech dob "pracovat", je donekonečna meditovat nad samotným žebříčkem, srovnávat třeba postavení jednotlivých žánrů, období, případně typů desek. Obzvláštní zábavou pro českého čtenáře/posluchače pak může být porovnávání, jak by asi podobný žebříček dopadl u nás...
Uveďme jen několik poznámek. V první desítce, vedené samozřejmě beatlovským "Seržantem Pepperem", jsou vesměs alba svým způsobem koncepční - ne snad ve smyslu komponovaných celků, ale kolekce písniček s jasnou a zřetelně promyšlenou stavbou, tedy žádné "co dům dal" nebo snad dokonce kompilace.
Je zajímavé, že hned několik desek první desítky prakticky neobsahuje takzvané hity. Nebo alespoň "hity prvního řádu" toho kterého interpreta - týká se to alb Beach Boys, Rolling Stones či Boba Dylana (Blonde On Blonde).
Při srovnání českého vkusu se světovým rozhledem po historii populární hudby ohledně první desítky musíme konstatovat jednu smutnou věc: soulového zpěváka a autora Marvina Gaye, který se s albem What´s Going On propracoval na 6. místo, u nás skoro nikdo nezná.
Top 10 žebříčku Rolling Stonez knihy 500 nejlepších alb všech dob 1) The Beatles - Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band |
Hlavní i okrajové žánry
Je neméně zajímavé si všimnout, na jaká nejvyšší místa se "vyhrabali" alboví zástupci různých žánrů, období či významných osobností. Nejvýše postavenou jazzovou nahrávkou je nejslavnější album Milese Davise Kind Of Blue, které najdeme "už" na 12. místě - jak vysoko by se octl jakýkoli jazz, kdyby hlasovali čeští posluchači nebo, nedejpánbu, "akademici"?
Nejvýše postavené album popu, takového, jak jej vnímáme dnes (teď neřešme, že třeba Beatles byli ve své době pop atd.), je patrně čtvrt století starý Thriller Michaela Jacksona na 20. místě.
V žánru blues se nejvýše, na 22. příčku, dostal tajemný mississippský bluesman Robert Johnson. Všechny předsmrtné nahrávky ze 30. let, které po sobě zanechal, vyšly na titulu The Complete Recordings - a ovlivnily celou britskou i americkou rockovou vlnu 60. let.
Vzhledem k zřetelně "proamerickému" ladění žebříčku je s podivem, že za oceánem stále velmi populární a vlastně i ceněná hudba country vyslala svého zástupce nejvýše na 88. místo - a to ještě v podobě spíše rebelského kriminálnického živáku Johnnyho Cashe At Folsom Prison.
Je mimochodem zajímavé, že takzvané - aspoň u nás - "okrajové žánry", jako je třeba jazz, blues, country, klasický rock´n´roll, reggae nebo soul, jsou ve většině případů v žebříčku zastoupeny singlovými kompilacemi. A to i v případě moderních podob těchto klasických žánrů, tedy z "elpíčkové" doby.
Kde zůstala současnost?
Celý žebříček je, jak už z dosud uvedeného vyplývá, zaměřen relativně "staromilsky", na prvních místech jasně převládají 60. léta. Jenomže v této dekádě se skutečně psalo to hlavní z dějin populární hudby, navíc je s časovým odstupem tato hudba už dobře prověřena a "zrno odděleno od plev".
Vcelku tedy asi nepřekvapí, že hudba 90. let se nejvýše dostala na 17. místo, a to díky nejslavnějšímu albu Nirvany Nevermind. Deska je vlastně dnes už vnímána jako klasická, nehledě k tomu, že už ve své době - stejně jako celý žánr grunge - de facto byla poskládána z mírně modernizovaných revivalových prvků.
Ostatně, relativně stále ještě mladou kapelu, která stále, i v roce 2008 hýbe světovou hudební scénou, najdeme nejvýše na 111. místě, a to Radiohead. Kupodivu nikoli s přelomovým albem OK Computer, nýbrž starším The Bends.
Paradoxy a kuriozity
V umístění alb slavných osobností či kapel můžeme paradoxy a zajímavosti citovat donekonečna, připomeňme tedy jen, že jeden z nejúspěšnějších zpěváků všech dob Frank Sinatra se dostal na poměrně "ostudné" 101. místo nebo že nejvýše postavenou deskou Led Zeppelin není slavná a hitová "Čtyřka", nýbrž bezejmenný (a poměrně ortodoxně bluesrockově vyhraněný) debut, který obsadil 29. příčku.
Kupodivu dost nízko se ocitli například Joy Division, jedna z nejvlivnějších a i pro současnou vlnu mladých kytarovek bezesporu nejpodstatnějších skupin přelomu 70. a 80. let. K jejich albu Closer se překvapivě musíme prolistovat až na 156. místo.
Ještě hůř dopadl miláček českého alternativního publika Frank Zappa: jeho debut se skupinou The Mothers Of Invention, také jedno z alb, která měla ve své době sílu změnit vnímání hudby, se tísní až na 240. místě. Překvapivě - slavné "šílené" album Zappova chráněnce Captaina Beefhearta Trout Mask Replica se vyšvihlo mnohem výše, na pozici č. 59.
Samozřejmě, každého čtenáře by překvapilo asi něco jiného, každý z nás by nesouhlasil s jedním a mnul si s uspokojením ruce nad druhým. Ale právě to je na knize zábavné a v konečném důsledku i velmi přínosné.
V době, která prosazuje vlivem moderních technologií anonymizaci populární hudby, umožňuje kniha 500 nejlepších alb všech dob nejen načerpání konkrétních informací, ale také zaryté diskuse a třeba i hádky. Pokud jste nějakou takovou někdy zažili, víte nejlépe, jak příjemné ukrácení času to je.
Rolling Stone - 500 nejlepších alb všech dob
vyd. BB/art, přeložil Jan Rejžek, 224 stran
Hodnocení iDNES.cz: 80 %
