Operní dům ji připravil v koprodukci s festivalem v Aldeburghu, festivalem v Bregenzu a Lyonskou operou. Režii zpracoval slavný japonský režisér a spisovatel žijící v Paříži Joši Oida.
V hlavních rolích se s velkým úspěchem představili mezinárodně uznávaní britští pěvci. Gustava von Aschenbacha ztvárnil tenorista Alan Oke, cestujícího a dalších šest rolí barytonista Peter Savidge a hlas Apollona kontratenorista William Towers. Dalších třiceti menších rolí se ujali tanečníci se sborem.
Tříhodinové dílo, které se inspiruje slavnou novelou Thomase Manna, je považováno za vrchol Brittenovy tvorby. Stejně jako legendární Viscontiho filmové zpracování látky přináší reflexi o podstatě umělecké tvorby, ideálu krásy, síle lásky a smrti.
Tak jako novela provází příběhem německého spisovatele Gustava von Aschenbacha, který se kvůli obavě ze ztráty umělecké inspirace rozhodne odjet z Mnichova a zamíří do Benátek, kde se rozvíjí cholera. Zde se seznámí s chlapcem Tadziem a obdivuje jeho půvab, který mu vrací inspiraci.
"Podstatou tohoto příběhu ale není homosexualita. Je to příběh o vášni a o muži, který chce být svobodný," řekl iDNES.cz režisér inscenace Joši Oida. "Když se narodíme, není to naše volba. Když žijeme v tomto světě, jsme vězni kultury, náboženství, morálky. To není žádná svoboda. Máme jen jedinou svobodnou volbu: zabít sami sebe."
Visconti mě neovlivnilRozhovor s kostýmním výtvarníkem Richardem Hudsonem |
Hudbu nastudoval britský dirigent působící v Německu Hilary Griffiths, jehož je to devátá spolupráce s pražským operním domem. Jednoduchou scénu sladěnou hrou světel a stínů vytvořil německý výtvarník Tom Schenk. Jevišti dominoval mělký bazén s teplou vodou dlouhý 12 metrů, osm metrů široký a vysoký sedm centimetrů, který pojme zhruba pět metrů krychlových vody.
Titul bude mít pouze čtyři březnové reprízy, poté poputuje do Lyonu a Toronta.
