Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se, jak se historie státu odrážela do dějin Pražského jara

  12:35aktualizováno  12:35
Čtyřiašedesátiletá historie největšího českého hudebního festivalu je přepestrá a - jak jinak - kopíruje v mnohém dějiny Československa, potažmo České republiky. Projděte se jí s námi rok po roce.

Známka k Pražskému jaru 1952

Pražské jaro vzniklo z prvotního poválečného nadšení: záštita Edvarda Beneše a účast hudebníků ze všech vítězných mocností, na jedné straně sovětského houslisty Davida Oistracha, na straně druhé třeba hostování tehdy začínajícího amerického dirigenta Leonarda Bernsteina, se zdály být solidním příslibem do budoucna.

Jenomže pak přišel rok 1948 a pozvolný odchod vynikajících českých umělců do exilu (Rafael Kubelík) a upřednostňování tvorby socialistických hudebníků došlo do tak absurdních konců jako byla vystoupení estrádních sovětských hráčů na balalajky a tahací harmoniky či nejrůznějších dělnických sborů. Zajímavých interpretů v těch nejtěžších letech na přelomu čtvrté a páté dekády bylo jako šafránu.

Pokročilejší padesátá a zejména šedesátá léta znamenala pro festival nový dech a postupný rozkvět. Na vysokou uměleckou úroveň mnoha koncertů se nabaloval i rozvinutý společenský život a rozličné mimoumělecké události, které pomohly připoutat zájem publika o prestižní kulturní akci. To když se přímo v Praze slavný violoncellista Mstislav Rostropovič zamiloval do pěvkyně Galiny Višněvské nebo když Herbert von Karajan přiletěl do Prahy vlastním soukromým letadlem.

Na rozdíl od jiných uměleckých oborů udeřila posrpnová normalizace na Pražské jaro později, prim hráli opět především socialističtí umělci (naštěstí i mezi nimi samozřejmě byla řada opravdových mistrů) a režimem preferovaní "správně znormalizovaní" domácí tvůrci (v tomto případě platí spíše opak...).

Velmi pozvolné tání v 80. letech vrátilo na pódia Pražského jara opět respektované umělce ze všech koutů světa a slyšení se postupně dostalo i léta odstavovaným domácím. Tento trend vyvrcholil na prvním porevolučním ročníku 1990, kdy se v Praze sešli věhlasní exiloví umělci Rafael Kubelík a Rudolf Firkušný a symbolicky se navrátil i Leonard Bernstein už v pozici živé legendy.

Pražské jaro 2008 - Nigel KennedySvobodné poměry přinesly rozkvět Pražského jara ve všech směrech. Záběr festivalu se rozšířil nejen geograficky, ale i žánrově - pravidelně v jeho programu zní jazz, byli jsme svědky i rockových projektů. Každý rok Prahu navštěvují ty nejzářivější hvězdy světové hudby a pro české hudebníky je účast na Pražském jaru jednou ze zásadních met jejich kariéry.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Metallica a Lang Lang (Grammy 2013)
Rockeři klasiku milují, tvrdí pianista Lang Lang před koncertem roku

Nejočekávanější koncert letošního ročníku má ve čtvrtek na programu Pražské jaro. V Obecním domě vystoupí Vídeňští filharmonikové a s nimi proslulý čínský...  celý článek

Dirigent Paavo Järvi při zahajovacím koncertě Pražského jara.
Estonský dirigent dokázal, že česká klasika není pouze znělka

Po loňském výletu do Hamburku se Smetanova Má vlast zase vrátila domů. Festival Pražské jaro zahájila v Obecním domě Česká filharmonie, tentokrát i za účasti...  celý článek

Záběr z vystoupení Kabaret z kufru
RECENZE: Kabaret z kufru nabízí zábavu, ale s lokomotivami nesouvisí

I letos Pražské jaro vyvedlo diváky z tradičních koncertních sálů do Národního technického muzea. Tentokrát na Kabaret z kufru mužského vokálního kvarteta Q...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.