Pod slupkou operního komiksu to tepe vášněmi

Dejvické divadlo - to je dnes vyhlášená adresa, na níž publiku servírují vynikající činohru. Od ruské klasiky až po současné komedie. Zčistajasna se však na zdejším repertoáru objevila i opera. A dokonce - jaká to svatokrádežná troufalost - Mozartova Kouzelná flétna!

Nejde o sebevražednou snahu konkurovat velkým operním domům. Ani o pokus slepě kopírovat postupy, jaké při inscenování svých vyhlášených operních smrští používají v pražské Ypsilonce.

Režisér Miroslav Krobot zachoval půdorys daný Schikanederovým libretem a hudební provedení nechal přizpůsobit možnostem souboru, jejž živě doprovází miniorchestr ve složení smyčcové trio, flétna a klavír.

Inscenace tak dostala zpěvoherní tvar, jenž respektuje Mozartovu partituru, a přitom je uzpůsoben pěveckým možnostem činoherců; a je třeba předeslat, že ti obstáli se ctí!

Kouzelnou flétnu nastudoval Krobot s kabaretní lehkostí i komediálním nadhledem, aniž přitom tlačil na pilu operní parodie. Podstatná pro jeho režijní koncepci je srozumitelnost textů - ať již jde o árie či mluvené pasáže.

Pohádkový příběh o princi Taminovi, jehož Královna noci vyšle vysvobodit svoji dceru Paminu ze zajetí Sarastra, tak náhle získává moderní střih. Průzračná naivita libreta a stručnost sdělovaného mají totiž blízko ke komiksu, jemuž je vlastní úspornost a výrazná stylizace.

Což podtrhuje nejen kolekce fantaskních kostýmů, ale i scéna s ústředním jevišťátkem, které rámuje srdce poskládané z revuálních žárovek; motiv srdce, vycházející právě z textu, se pak v inscenaci objevuje ještě několikrát.

Servisní článek čtěte ZDE

On-line rozhovor s režisérem Miroslavem Krobotem najdete ZDE

S komiksovou poetikou korespondují rovněž výkony účinkujících, kteří ve stejném duchu ztvárňují své postavy.

Ať již jde o půvabně potrhlý komediální tandem Papageno (David Novotný) - Papagena (Lenka Krobotová), postpubertálně znuděnou a milostně nažhavenou Paminu (Tatiana Vilhelmová), romanticko-hrdinsky nasládlého Tamina (Jaroslav Plesl), padoušsky zhrzeného Monostata (Martin Myšička) či sošně filozofujícího Sarastra (Hanuš Bor).

Wolfgang Amadeus Mozart – Emanuel Schikaneder
KOUZELNÁ FLÉTNA
(Opera ve dvou dějstvích)

Překlad árií: Karel Kraus
Scéna: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Dramaturgie: Karel František Tománek
Hudební dramaturgie a hudební nastudování: Vratislav Šrámek
Instrumentace a hudební nastudování: Matěj Kroupa
Korepetitoři: Jana Vychodilová a Hynek Obst
Úprava libreta a režie: Miroslav Krobot
Hrají: Monika Trávníčková Maláčová j.h., Tatiana Vilhelmová, Jaroslav Plesl, Zdeňka Žádníková Volencová, Klára Melíšková, Simona Babčáková, Lenka Krobotová, Hanuš Bor j.h., David Novotný, Martin Myšička, Marek Holý j.h. / Radovan Král j.h., Tomáš Masopust j.h. / Pavel Šimčík

Nemluvě o intrikující Královně noci, kterou Monika Trávníčková-Maláčová vystřihla včetně náročného koloraturního partu. Správnou operní fazonu drží i trojice tajemných dam (Zdeňka Žádníková-Volencová, Klára Melíšková a Simona Babčáková) - za ní se táhne vlečka erotického dusna, v jejíchž záhybech se co chvíli zablýskne kapka jedu na hadím zubu.

Přes nutné zjednodušování charakterů však nejde o přehlídku nudných a studených "čumáků". Pod slupkou operního komiksu to tepe vášněmi commedie dell'arte.

Škoda však, že z téhle energie už moc nezbylo pro finále, které postrádá patřičnou gradaci a vyznívá neslaně nemastně. Ale jinak Kouzelná flétna nabízí vyváženou kombinaci dobré hudby, poezie a jemného humoru.

Mozartova opera v podání Dejvického divadla je však určena zejména těm, kdo si rádi vychutnají nezáludně přímočarý a pohádkově laděný příběh. Divákům, kteří si čas od času dopřejí ten luxus a umějí se zasnít s otevřenýma očima a srdcem.

Fotografie z představení Kouzelná flétna v Dejvickém divadle.

Fotografie z představení Kouzelná flétna v Dejvickém divadle.

Fotografie z představení Kouzelná flétna v Dejvickém divadle.