Pocta válečným zajatcům

3. dubna 2002 12:35

Před necelým rokem dokončoval v barrandovských ateliérech americký režisér Gregory Hoblit svůj velkofilm Hartova válka s Brucem Willisem v hlavní roli. Teď se film vrací na místo, kde z drtivé většiny vznikl. Ve čtvrtek má drama ze zajateckého tábora kdesi v nacistickém Německu českou premiéru.

Režisér, který natočil řadu televizních seriálů a filmů především ze soudních síní, přiznává, že jeho poslední film byl zatím nejtěžší ze všech. "Když vezmete všechny moje filmy a televizní filmy dohromady, tak se to tomuto nevyrovná," říká Hoblit o snímku popisujícím soudní líčení k případu vraždy jednoho ze zajatců.

Co bylo tak složité?
Poprvé jsem natáčel na místě, kde jsem byl cizincem, a neustále jsme se potýkali s jazykovou bariérou. Teploty běžně klesaly pod bod mrazu. Film se často odehrává v noci, a tak jsme měli třeba i třináct dní v kuse noční natáčení. Také obsazení bylo gigantické: vedle Bruce Willise a Colina Farrella třiadvacet vedlejších herců a na tři tisíce komparzistů. Navíc jde o velice komplikovaný příběh, takže jsme si nemohli dovolit na něco zapomenout. Těžko bychom kulisu tábora stavěli znovu.

Bylo tedy pro vás natáčení v Praze spíš nepříjemné?
To bych určitě neřekl. Ale bylo nutné porozumět lidem, prostředí, tomu, jak to tu funguje. Praha byla dlouho mimo hlavní proud filmového průmyslu. Je tu spousta talentovaných lidí, ale chybí jim dlouholetá zkušenost. Trochu mi to připomíná Toronto před deseti lety, kdy ho američtí filmaři objevili. Nejprve byli lidi tak na jeden kvalitní štáb, dnes tam můžete dělat deset filmů najednou.

Proč jste si tedy Prahu vybral?
Z praktických finančních důvodů: za dolar tu pořídíte až o třetinu víc než v USA. Kromě toho kulisu, jakou je bývalá sovětská základna v Milovicích, bychom v Americe našli stěží. Je to drsné místo. Než se kulisa tábora postavila, celý prostor prošel detailní kontrolou, jestli tam nejsou bomby. Tři nevybuchlé se našly.

Proč jste zvolil Bruce Willise pro roli velitele McNamary?
On je jeden z těch několika málo filmových hvězd, které oblečete do uniformy a ona mu ve všech směrech padne. Je v zajímavém zralém věku, který se zračí v jeho obličeji, má hluboký hlas. Kromě toho jsem zjistil, že zbožňuje válečné filmy.

Jak jste herce připravoval na role?
Myslím, že tvrdé podmínky při natáčení, kdy uvnitř dřevěných kasáren byla stejná zima jako venku, je chtě nechtě vpravily do role. Ale uspořádal jsem sezení herců se skutečnými bývalými válečnými zajatci, aby slyšeli, jaké to tehdy bylo.

Americké válečné filmy bývají kritizovány za spoustu nepřesností. Jak jste postupoval vy?
Pro nás byla přesnost velice důležitá. Steven Spielberg zvedl laťku svým Zachraňte vojína Ryana, o němž se bývalí vězni, dnes tak pětaosmdesátníci, vyjádřili velice pochvalně. O to jsme usilovali i my. Příběh Hartovy války je velmi komplikovaný příběh, který se jako celek ve skutečnosti nestal, ale je poskládán z opravdových zážitků Nicholase Katzenbacha. Za pár let budou tito pamětníci mrtví. Chtěli jsme je uctít. A šlo nám také o to, aby každý z bývalých válečných zajatců si při odchodu z kina řekl: Oni odvedli dobrou práci.