Taft Green: Reaction Facets. International Airport (2004)

Taft Green: Reaction Facets. International Airport (2004) | foto: Galerie Rudolfinum

Pochybám o americkém snu došlo palivo

Ti, které zajímá, jak si současné mladé české výtvarné umění stojí ve srovnání s mezinárodní uměleckou scénou, by si neměli nechat ujít příležitost porovnat je s americkou současnou tvorbou: Galerie Rudolfinum představuje více než čtyřicet mladých umělců z "Nejistých Států Amerických".

Představu o tom, na jaké úrovni jsou mladí čeští i slovenští umělci, nabídla letos od května do srpna pražská výstava Hrubý domácí produkt (HDP), jejímž kurátorem byl výtvarník Kryštof Kintera. Soustředila převážně výtvarníky orientující se na kritiku konzumního způsobu života. V porovnání s americkými kolegy je česká tvorba - alespoň ta prezentovaná na HDP - čitelnější, vychází totiž z každodennosti a inspiruje se věcmi a jevy kolem nás.

O mladých amerických výtvarnících platí totéž jen do jisté míry. Výstava Uncertain States of America (Nejisté státy americké, s podtitulem Americké umění ve 3. tisíciletí) dává sice také pocítit realitu, ale ta se divákovi projevuje nepřímočaře, vyžaduje trpělivost a zamyšlení nad tím, jaký vlastně je americký svět optikou nastupující generace umělců.

Inspirace nejen Warholem
Inspirace mladých amerických tvůrců vychází z tradice pop-artu Andyho Warhola i z Richarda Prince, z evropského konceptuálního umění i hyperrealismu. Výstava odráží jejich zájem o všechny typy realistických stylů, ale jimi prezentovaná realita není nijak lichotivá. Z výstavy divák může pocítit zápach mrtvolnosti či emocionální prázdnotu patrnou například v jedné z nejzajímavějších videoinstalací autorky Miky Rottenbergové.

Video představuje atmosféru bizarní fabriky na vakuované těsto, jehož ingrediencí jsou slzy a pot obézní Afroameričanky s alergií na květiny. Stísněnost, úzkost a prázdnotu vyvažuje inteligentní, avšak ve vyznění často smutný smysl pro humor, jako například v díle Matthewa Brannona nazvaném Vítejte v koncích. Nechybí ani nadsázka - třeba v tvorbě Dana Colena.

Ten jako jeden z mála umělců zastupuje abstraktní malbu. Svým triptychem nazvaným 7 ptačích hoven vtipně navazuje na otce amerického abstraktního expresionismu Jacksona Pollocka. Colenova malba totiž nápadně připomíná Pollockův "dripping" a vzniká iluze, že umění "vytvořili" holubi.

Dalším zástupcem umělecké tendence, která se snaží o smazání hranic mezi "vysokým uměním" (malba) a "neuměním" (například graffiti), je Kaliforňan Anthony Burdin, který si pro diváka připravil psychedelickou místnost - magický graffiti příbytek s názvem Voodoo, který má navždy změnit vnímání člověka, jenž do něj vkročí.

Kritika politiky Spojených států se nepřímo objevuje v digitální instalaci První světlo, již vytvořil Paul Chan z New Yorku. Motiv války v Iráku zpracoval ve hře stínů a světel. Divákovi se po chvíli z abstraktních forem vyjeví realistické siluety válečných letadel, která se v prostoru střídají s letícími ptáky. Když vzduchem začnou létat i lidská těla, apokalyptický obraz války je dokončen.

Právě Paul Chan se stal pro kurátory velkým "úlovkem", protože z neznámého umělce se během doby, než putovní výstava stačila přijet do Prahy, stala známá tvář, jež se objevila i na přední straně časopisu Art Forum. Zajímavá je také jeho víra: Chan se domnívá, že Bůh je naprostý materialista, kterého nezajímají lidé, ale který si do nebe stahuje auta, mobily, iPody a jiné hmotné statky.

Americký sen
Název výstavy Nejisté Státy Americké by mohl naznačovat zpochybnění mýtu o americkém snu, ve kterém se z chuďase stane další Rockefeller či z vězně univerzitní profesor. Ale tak to není. Právě ten druhý příběh amerického snu je spojen s koláží sestavenou z pozvánek na taneční party. Jejím autorem je Mario Ybarra, který jako sociální pracovník v chudých losangeleských předměstích potkal člověka s velkým zájmem o kulturu rave party a nyní v Ybarrově videu mapuje její genealogii.

Svého času ho drogy spojené s těmito večírky přivedly do vězení. Tam začal studovat filozofii a dnes je univerzitním profesorem. Příběh vypadá jak z hloupého amerického filmu, je však skutečný.

Na druhou stranu si mladí Američané pohráli s ikonami. Kritika hollywoodských celebrit a ztráta identity se odráží v díle Top Cruise Mikeho Bouchata, který nechal vyrobit tisíc sádrových hlav (každá je jiná) Toma Cruise. A dekapitována je na výstavě také další hvězda, zpěvák Michael Jackson.

Realita viděná očima mladého amerického umění, jak ji přibližuje výběr evropských kurátorů, nesvádí, neprotestuje, jen občas zlehka provokuje. A místy čpí apatií a nedostatkem inspirace i ideálů.

RŮZNÍ AUTOŘI: Uncertain States of America
Galerie Rudolfinum Praha, kurátoři Daniel Birnbaum, Gunnar B. Kvaran, Hans-Ulrich Obrist. Výstava trvá do 24. února 2008, www.galerierudolfinum.cz
Hodnocení MF DNES: 80%

,