V takovém prostředí je a bude ústup zahraničních nadací - které se z republiky začínají stahovat, protože se domnívají, že jejich mise se může přesunout do méně vyspělých krajin - výrazně citelný.
Americká Mellonova nadace v letech 1993 až 1996 ve spolupráci s Národní knihovnou v Praze položila základy moderní knihovnické sítě. Z grantové částky jednoho milionu sta tisíce dolarů se elektronicky propojily dvě české a dvě slovenské knihovny a začal vznikat souborný počítačový katalog knižního fondu. Zástupci nadace před jejím odchodem z Česka opakovaně upozorňovali, že stát postrádá koncepci rozvoje veřejných informačních sítí. Ministerstvo kultury založilo grantový program, který knihovnám pomáhá s připojením na internet, ale vládní materiál, který by ideově definoval a finančně zaštítil strategii státu, stále chybí.
Ilustrativní je systém podpory vydávání knih. Funguje na principu grantů. S roční sumou dvou až tří milionů korun však ministerstvo nemůže dělat nic, než ji - ve snaze uspokojit co největší počet žadatelů - rozdrobit na sumy, k nimž si nakladatelé shánějí další dotace. To je ovšem stále složitější. Například Open Society Fund ještě loni poskytl na volný nakladatelský program přes dva miliony dvě stě tisíc korun, letos podpoří pouze vydání titulů, jež si nakladatelé vyberou z nadací předloženého seznamu. Amsterodamská nadace Central and Eastern Europe Publishing Project před rokem 1989 (tehdy ještě z Oxfordu) podporovala tituly neoficiální produkce. Po listopadu pomáhá zdejším nakladatelům s vydáváním prací z ostatních zemí východního bloku. "Snad by ale bylo lepší o tomto projektu vůbec nepsat, již tak je nadace zavalena žádostmi o příspěvek, které není schopna uspokojit," informuje členka nadační rady Eda Kriseová. A literární fond, který zde svého času založil - z popudu svého nevlastního otce Květoslava Chvatíka - finančník Viktor Kožený a díky němuž se například zrodila edice Česká knižnice, také neexistuje. Zanikl spolu s odchodem Koženého z republiky.
Grantový systém ministerstva, jediná tuzemská koncepčnější podpora živé kultury, trpí nedostatkem zdrojů, a navíc je svázán ministerskými předpisy. Karel Král, šéfredaktor čtvrtletníku Svět a divadlo, je vděčný za příspěvek od úřadu, ale zároveň říká: "O přidělení grantu se rozhodne v lednu, první peníze přijdou až v květnu, v době, když musím mít dvě čísla časopisu hotová." Idea víceletých grantů, které běžně fungují v zahraničí, je neprůchodná přes ministerstvo financí.
Tento úřad zatím nehodlá cokoli měnit na daňovém systému, který podvazuje možné sponzorství. Donátor dnes může uvolnit dvě procenta ze zisku, veškeré další dary musí příjemce tvrdě zdanit. Sehnat za těchto podmínek a v současné ekonomické situaci sponzora? "Letos jsme měli mnohem větší potíže než loni. Jeden z klíčových partnerů se sám ocitl v potížích a couvl," informuje Jana Králíková, jež sháněla peníze na festival nezávislé filmové tvorby Indies. Peter Stoličný potřebuje naplnit fond k podpoře vydávání kvalitních knih pro děti. Má tuhle zkušenost: "Ještě před balíčky a záplavami jsem měl řadu příslibů, pak vše vzala voda." A případ Europalia funguje jako symbol marné snahy o sponzoring. Ironií je, že nejvyšší vládní představitelé na podzim 1996 v Bruselu tvrdili, že republika má dostatek ekonomické síly k tomu, aby se stát nemusel na této tříměsíční přehlídce české kultury nijak podílet.
"Počet žádostí o granty neustále stoupá," říká Irene Stehli z nadace Pro Helvetia a potvrzuje zkušenost svých kolegů z ostatních zahraničních nadací a institucí, které zde ještě působí. Většina z nich pomáhá projektům, jež nějak souvisí s mateřskou zemí donátora. Francouzský institut podporuje v programu F. X. Šalda překlady knih svých autorů, obdobně pracuje rakouský Kultur Kontakt. Britská rada či Goethe-Institut se zase podílejí na zdejších produkcích svých umělců. Rozpočty těchto institucí jsou závislé na politické a ekonomické úvaze mateřských zemí; rozpočet Britské rady se například v uplynulých letech snížil. A šetřit začal i německý Goethe-Institut.
Americká Mellonova nadace v letech 1993 až 1996 ve spolupráci s Národní knihovnou v Praze položila základy moderní knihovnické sítě. Z grantové částky jednoho milionu sta tisíce dolarů se elektronicky propojily dvě české a dvě slovenské knihovny a začal vznikat souborný počítačový katalog knižního fondu. Zástupci nadace před jejím odchodem z Česka opakovaně upozorňovali, že stát postrádá koncepci rozvoje veřejných informačních sítí. Ministerstvo kultury založilo grantový program, který knihovnám pomáhá s připojením na internet, ale vládní materiál, který by ideově definoval a finančně zaštítil strategii státu, stále chybí.
Ilustrativní je systém podpory vydávání knih. Funguje na principu grantů. S roční sumou dvou až tří milionů korun však ministerstvo nemůže dělat nic, než ji - ve snaze uspokojit co největší počet žadatelů - rozdrobit na sumy, k nimž si nakladatelé shánějí další dotace. To je ovšem stále složitější. Například Open Society Fund ještě loni poskytl na volný nakladatelský program přes dva miliony dvě stě tisíc korun, letos podpoří pouze vydání titulů, jež si nakladatelé vyberou z nadací předloženého seznamu. Amsterodamská nadace Central and Eastern Europe Publishing Project před rokem 1989 (tehdy ještě z Oxfordu) podporovala tituly neoficiální produkce. Po listopadu pomáhá zdejším nakladatelům s vydáváním prací z ostatních zemí východního bloku. "Snad by ale bylo lepší o tomto projektu vůbec nepsat, již tak je nadace zavalena žádostmi o příspěvek, které není schopna uspokojit," informuje členka nadační rady Eda Kriseová. A literární fond, který zde svého času založil - z popudu svého nevlastního otce Květoslava Chvatíka - finančník Viktor Kožený a díky němuž se například zrodila edice Česká knižnice, také neexistuje. Zanikl spolu s odchodem Koženého z republiky.
Grantový systém ministerstva, jediná tuzemská koncepčnější podpora živé kultury, trpí nedostatkem zdrojů, a navíc je svázán ministerskými předpisy. Karel Král, šéfredaktor čtvrtletníku Svět a divadlo, je vděčný za příspěvek od úřadu, ale zároveň říká: "O přidělení grantu se rozhodne v lednu, první peníze přijdou až v květnu, v době, když musím mít dvě čísla časopisu hotová." Idea víceletých grantů, které běžně fungují v zahraničí, je neprůchodná přes ministerstvo financí.
Tento úřad zatím nehodlá cokoli měnit na daňovém systému, který podvazuje možné sponzorství. Donátor dnes může uvolnit dvě procenta ze zisku, veškeré další dary musí příjemce tvrdě zdanit. Sehnat za těchto podmínek a v současné ekonomické situaci sponzora? "Letos jsme měli mnohem větší potíže než loni. Jeden z klíčových partnerů se sám ocitl v potížích a couvl," informuje Jana Králíková, jež sháněla peníze na festival nezávislé filmové tvorby Indies. Peter Stoličný potřebuje naplnit fond k podpoře vydávání kvalitních knih pro děti. Má tuhle zkušenost: "Ještě před balíčky a záplavami jsem měl řadu příslibů, pak vše vzala voda." A případ Europalia funguje jako symbol marné snahy o sponzoring. Ironií je, že nejvyšší vládní představitelé na podzim 1996 v Bruselu tvrdili, že republika má dostatek ekonomické síly k tomu, aby se stát nemusel na této tříměsíční přehlídce české kultury nijak podílet.
"Počet žádostí o granty neustále stoupá," říká Irene Stehli z nadace Pro Helvetia a potvrzuje zkušenost svých kolegů z ostatních zahraničních nadací a institucí, které zde ještě působí. Většina z nich pomáhá projektům, jež nějak souvisí s mateřskou zemí donátora. Francouzský institut podporuje v programu F. X. Šalda překlady knih svých autorů, obdobně pracuje rakouský Kultur Kontakt. Britská rada či Goethe-Institut se zase podílejí na zdejších produkcích svých umělců. Rozpočty těchto institucí jsou závislé na politické a ekonomické úvaze mateřských zemí; rozpočet Britské rady se například v uplynulých letech snížil. A šetřit začal i německý Goethe-Institut.
