Ale pozor, není to pokračování původního příběhu, kterému pomohl na svět coby producent Tom Hanks, ačkoli distributory svádí, aby diváky nalákali na minulý hit – například v Itálii novinku nazvali Mé tlusté řecké prázdniny. Jde o zcela samostatnou novou zápletku, pouze hrdinky obou filmů mají leccos společného. Nevypadají jako královny krásy, nevěří, že ještě mohou potkat lásku, a obě hraje Nia Vardalos.
Po letech na Akropoli
"Tlustou svatbu" si herečka sama i napsala, ale nikoli už její seriálové pokračování Můj tlustý řecký život. A také Můj život v ruinách není již tak docela "její": scénář psal spoluautor Doby ledové III či Simpsonových ve filmu Mike Reiss pro režiséra Slečny Drsňáka Donalda Petrieho. Řecká vláda však zjevně slyšela více na Antonii Eugenii Vardalosovou, jak zní plné rodné jméno Kanaďanky s řeckými předky a americkým občanstvím, když udělila týmu vzácnou výjimku.
Můj život v ruinách se totiž stal prvním hollywoodským filmem, který se směl natáčet přímo na Akropoli od roku 1957, kdy tu vznikl Chlapec na delfínu se Sophií Lorenovou. Ovšem podle listu Guardian se úřady střežící antické památky nejspíš rozhodly, že reklama, kterou film udělá tamní turistice, stojí za případné riziko.
Profesorka versus turisté
Právě cizinci mají ve filmu klíčovou roli. Své "velké řecké léto" si naplánuje americká profesorka historie Georgia, aby si oddechla od smůly v práci i v lásce a v zemi svých předků našla pravé kouzlo života, zvané místními "kefi". Když se její dovolená prodlouží, přijme práci turistické průvodkyně s nadějí, že tu konečně najde dychtivé posluchače oceňující její encyklopedické znalosti antického Řecka.
Ale zase narazí; v autokaru potkává vesměs turisty bažící víc po plážích než po vykopávkách. A protože se hrdinka nedá odradit a do výletníků svůj nudný výklad hustí ostošest, stane se postrachem turistů i cestovní kanceláře, jejíž vedoucí se rozhodne najmout vstřícnějšího průvodce. Georgia má před sebou poslední zájezd, v němž se podle ní sešli vůbec největší ignoranti v čele s neúnavným "panem Vtipálkem" v podání Richarda Dreyfusse; navíc je veze podivínský řidič v rozhrkané ojetině.
Nicméně jde o romantickou komedii, takže ve chvíli, kdy se užuž hrdinka vzdává, najde se v autobusu člověk, který v přemoudřelé Američance vidí a probudí řeckou bohyni. Nezávislý bláznivý příběh za pouhých sedmnáct milionů dolarů vznikl pro slunečnou pohodu, byť se točil v říjnu a listopadu, tedy mimo hlavní sezonu. A trochu se v něm švindluje, neboť vedle Atén či Olympie se o značnou část kulis při natáčení postaralo Španělsko. Dva roky poté v Americe, kde měl premiéru v létě, film vychází na DVD i Blu-ray a současně pokračuje v cestě do kin dalších zemí, od Česka po Mexiko.
Na šaty není čas
Nia Vardalos mezitím uvedla do kin další svou úsměvnou romanci Nenávidím svátek Valentýna, mihla se ve dvou seriálech a nadále razí své heslo: "Úspěch přichází v každém věku, ve všech tvarech i velikostech." Byla sice od svých jedenácti let vegetariánkou, než jí to rodina rozmluvila, ale nyní rozhodně nepatří k hvězdám posedlým dietami.
"Ve skříni mám oblečení tří různých velikostí; to je podle mě klíč ke štěstí. Miluju své tělo a každý den si říkám – Nemarni čas zkoušením šatů, máš jen jeden život," míní sebeironická hrdinka Tlusté svatby i Života v ruinách.
