"To jest přiznaně o sobě, bez možnosti schovávat se za Kvida, Oskara či Huga," podotýká autor na jednom místě knihy.
Deník nazvaný Báječný rok, v němž Viewegh zaznamenává své zážitky a pocity z roku 2005, nicméně připouští nutnou minimální cenzuru z ohledů na nejbližší.
Má 360 stran, na každý den tak v průměru připadá jedna stránka, i když některé zápisy jsou pouze několikavěté – první poznámkou je novoroční oběd u rodičů, poslední silvestrovské posezení na Sazávě.
Knihu vydává zítra v nákladu třiatřiceti tisíc výtisků nové nakladatelství Martina Pluháčka-Reinera Druhé město.
Vědomí rizik
Pro deník se Viewegh rozhodl neplánovaně, z momentálního popudu. Novelu Lekce tvůrčího psaní dopsal už koncem prosince 2004 a právě začínal nový rok...
"Řekl jsem si, že to poprvé v životě zkusím – a chytlo mě to. Po pár týdnech prakticky každodenního psaní už jsem věděl, že to vydám. S vědomím všech rizik, která publikování osobního deníku nevyhnutelně provázejí," říká.
Autorské pochyby se ozývají již z raných zápisů – neodhalí snad publikováním deníku své obsese a slabosti? Co mu řeknou jeho laskaví čtenáři i méně laskaví kritikové, jimž jako ve svých předchozích knihách adresuje několik vzkazů?
"Mám se snad ve třiačtyřiceti pořád ještě za něco stydět? Stydí se kocour, že není tygr? A navíc: zatajovat slabiny, předstírat, kamuflovat, přidávat si – nebylo by to vlastně urážkou toho, kým jsem doopravdy?" přemítá v knize autor.
Úvahy o lásce a zamilovanosti, stárnutí a přibývajících zdravotních potížích se tu střídají s momentkami z nákupů, rodinných obědů i autogramiád, dojde na červencovou nudu i pár osamělých minut v zákulisí.
Každodenní život spisovatele, manžela, otce i syna Michala Viewegha zčeřilo několik událostí radostných i krušných. Porod třetí dcery, vydání nové knížky, premiéra filmové adaptace Románu pro ženy, soud s bulvárním tiskem, konec Vieweghova kmenového nakladatelství a bezútěšná, krutá otcova nemoc.
Ani první, ani poslední
"Takhle žiju. O něco usiluju, v něčem jsem úspěšný, v něčem se mýlím, o něco se strachuji, někoho nesnáším, někoho miluji," píše v deníku. Považuje ho za poctivou zprávu o sobě – pro své blízké a přátele a "pro ty čtenáře, které nezajímají jen romány, ale i jejich autoři".
"Nejsem koneckonců první ani poslední spisovatel, který vydává deník. Nedomnívám se narcistně – cituji z deníku – že každá minuta mého života, každá všední příhoda či roztomilá věta dcerky je hodna deníkového záznamu; věřím pouze, že pokusit se popsat jeden rok ze čtyřiačtyřiceti není zase tak moc. Píšu přes 20 let, vydal jsem 16 knih – na jeden deník mám snad právo," říká autor.
K premiéře knihy patří i série autogramiád. Viewegh bude novinku zítra podepisovat v knihkupectví Fišer, o den později na veletrhu Svět knihy. Příští týden vyráží na "moravsko-slezské turné": vystoupí v Opavě, Ostravě, Zlíně, Vyškově, Bučovicích, Prostějově a Brně.
