Plakáty někdo zničil v noci z 29. na 30. května. Jsou přetřeny černou barvou, na místě zůstal i váleček na dlouhé tyči. Podle pořadatelů výstavy nejde o vandalský čin, ale o vyjádření nesouhlasu s poselstvím výstavy.
"Poničené obrazy necháme několik dní na místě jako doklad problematických aspektů hledání cesty ke svoboděmu projevu," uvedla kurátorka Centra pro současné umění Zuzana Štefková.
Výstava Kolektivní identita byla reakcí na kampaň města vytvořenou společností Praha olympijská. Využila pro ni tváří umělců, kteří pózovali ve sportovních dresech, a vyslovili tak svou podporu pořádání olympiády v Praze.
Guma Guar ve svém projektu využila stejný princip, jen použila tváře lidí, které veřejnost spojuje s kriminalitou a podsvětím - například Františka Mrázka, Tomáše Pitra, Viktora Koženého, Libuši Barkovou či Radovana Krejčíře.
Jinak plakáty vypadaly stejně jako oficiální kampaň, Guma Guar na ně umístila i logo Prahy olympijské a její slogan "Všichni jsme v národním týmu".
Společnost se ale proti údajnému zneužití loga ohradila. Přestože podle pořadatelů výstavy nešlo o porušení zákona o ochranných známkách, výstavu chtěli ukončit.
V zákoně se uvádí, že "nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat", žádná z definic obchodního styku uvedená v zákoně se ale podle Štefkové nevztahuje na užití loga a sloganu Praha olympijská v projektu Kolektivní identita.
Logo a slogan byly podle ní použity jako citát v rámci kritiky rozhodnutí městských zastupitelů, kteří vynaložili značné prostředky z pražského rozpočtu na mediální kampaň. Ta přitom podle pořadatelů výstavy jednostranně prosazuje veřejnou podporu "jistému podnikatelskému záměru". Kampaň stála podle magistrátu asi čtyři miliony korun.
Jde o druhou výstavu podepsanou skupinou Guma Guar, kterou poničili vandalové. Skupina čtyř černě oblečených lidí 1. května sprejem s autolakem poničila expozici, která se zabývala předloňským rozhodnutím ministerstva vnitra zakázat činnosti Komunistického svazu mládeže.
 Vandalové zničili výstavu o totalitěincident začala vyšetřovat policie |
O pořádání her, které jsou dnes navzdory původní olympijské myšlence spojeny s řadou problematických prvků, jako je komercializace, doping či extrémní a zdraví poškozující výkony, by se podle pořadatelů výstavy měla vést racionální diskuse.
"Masivní nákladná kampaň usiluje o vytvoření pocitu umělé sounáležitosti a veřejné podpory olympijských her v Praze v roce 2016. Byla to právě tato mediální 'výroba souhlasu', kterou umělci kritizovali svým projektem," říká Štefková.
Umění ve veřejném prostoru má podle ní jedinečnou možnost aktivizovat veřejné mínění k řešení společné věci.
Tato praxe umělecké reflexe sociálního dění je hluboce zakořeněna v evropské tradici, ale zvláště od počátku 60. let 20. století se v demokratických zemích bouřlivě rozvíjelo umění angažované v politických a sociálních otázkách a bylo vždy podporováno ze státních fondů a z daní občanů.
"Bohužel v českém kontextu určitá rezidua totalitní praxe tuto otevřenost veřejného diskurzu občas zamlžují," uvádějí pořadatelé výstavy.
