Na závěr 20. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov vystoupili 20. srpna legendární španělský tenorista Plácido Domingo s portorickou sopranistkou Anou Maríou Martínezovou.
Plácido Domingo loni v létě přijal pozvání Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, během něhož zazpíval spolu s portorikánskou sopranistkou Anou Marií Martínezovou. Ta s ním vystoupí i nyní v Praze. Jako host se navíc představí Eva Urbanová.
Předtím to trvalo sedmnáct let, než se proslulý španělský tenorista vrátil: v dubnu 1994 Domingo zaplnil tehdejší Sportovní halu. Vůbec poprvé se však v Česku objevil nedlouho po sametové revoluci, roku 1990. Tehdy v pražském kostele u sv. Jakuba točil pro televizi vánoční koledy.
Železná opona oddělila lidi v mnoha směrech. Jedním z mnoha důsledků rozděleného světa byla i nemožnost vidět světové operní špičky na našich jevištích. Tedy kromě umělců ze Sovětského svazu, případně dalších zemí východního bloku. Západní hvězdy občas pozvalo na recitál Pražské jaro, které smělo hrát roli okna do (i západního) světa, případně se v rámci tohoto festivalu objevily v představení Dona Giovanniho.
Na vzácné výjimky, jakou bylo třeba roku 1979 hostování Vídeňské státní opery se Straussovou Ariadnou, v níž účinkovala i slovenská emigrantka Edita Gruberová, pamětníci dodnes vzpomínají jako na unikátní zážitek v groteskní politické diktatuře.
Z tenora barytonem
Faktem zůstává, že teprve po sametové revoluci začali diváci - a samozřejmě i pořadatelé - objevovat do té doby nedostupné světové operní hvězdy. A nejprve bylo nutné dohnat to, co se zameškalo. Začali tedy přijíždět Plácido Domingo, Luciano Pavarotti i José Carreras, kteří si v osmdesátých letech ve světě vybudovali mimořádnou komerční pozici, ale třeba také sopranistka Montserrat Caballé. Zájem publika byl zaručen, méně už se bralo v potaz, že nejpozoruhodnější kreace vytvářeli tito pěvci na světových scénách v době, kdy české publikum za nimi nemohlo. Poznalo je až se zpožděním, a navíc vlastně jen v prostředí ozvučených sportovních hal. Na jevišti už je vidět nemohlo - astronomická výše, v níž se začaly pohybovat jejich honoráře, byla českým divadlům nedostupná.
Plácido DomingoNarodil se 21. ledna 1941 v Madridu. Mládí strávil v Mexiku, kde s rodiči vystupoval v zarzuelách. Roku 1961 debutoval v opeře jako Alfred v La Traviatě. Dne 28. září 1968 zaskočil v Metropolitní opeře v Adrianě Lecouvreurové. Od 70. let také diriguje.  Tři tenoři aneb José Carreras, Luciano Pavarotti a Placido Domingo - Paříž (6. ledna 1998) V roce 1990 vznikl "soubor" Tři tenoři; Domingo poprvé zavítal do Prahy. Druhý koncert zde měl v roce 1994, loni zazpíval v Českém Krumlově. |
Trvalo určitou dobu, než se našly agentury, které začaly zvát i zástupce střední a mladší generace. Ale i vedle nich má dnes už šedivý, důstojně stárnoucí elegán Domingo stále spoustu příznivců. V lednu oslaví 72. narozeniny, což je věk, kdy řada pěvců je již na odpočinku nebo se věnuje výuce zpěvu. Stále vyvíjí aktivitu v mnoha oborech, jako pěvec, dirigent i manažer. "If I rest, I rust (Když odpočívám, rezavím)," odpověděl jednou na otázku, zda si nenabírá příliš mnoho práce.
Sice už ukončil šéfování opeře ve Washingtonu a v čele operního domu v Los Angeles by měl skončit příští rok, nicméně jako výkonný umělec stále přijímá nové výzvy. Teď hlavně v barytonovém oboru, který v době svého mládí zpíval v zarzuelách neboli španělských operetách. V některých z barytonových rolí, třeba jako Verdiho Simona Boccanegru, ho ostatně mohlo vidět i publikum přímých přenosů z newyorské Metropolitní opery. Letos na jaře poprvé zpíval Athanaëla z Massenetovy opery Thais. Dalším novým barytonovým hrdinou je Nabucco, hrdina Verdiho stejnojmenné opery. Tuto roli by měl Domingo v dubnu příštího roku zpívat v londýnské Královské opeře Covent Garden. Letos v září v Los Angeles poprvé ztvárnil dóžete Foscariho ve Verdiho rané opeře Dva Foscariové.
Desperát gentleman
Domingo je, zdá se, stále neúnavný. Kořeny jeho mimořádné výkonnosti zřejmě sahají do dob soupeření s Lucianem Pavarottim, jakkoli se ti dva (respektive tři, s Josém Carrerasem), navenek vždycky prezentovali jako nejlepší přátelé. Pavarottiho manažer Harry Breslin totiž vymyslel geniální reklamní strategii a mohutného vousáče začal nabízet ve stylu popových hvězd coby nejlepšího tenora planety.
Domingo odpověděl obrovským repertoárovým záběrem, dechberoucí činorodostí i intelektuálními výzvami. Takové smršti nemohl nekomplikovaný tlouštík Pavarotti s přece jen omezeným počtem rolí i menší mobilitou konkurovat. Otázka samozřejmě je, jestli to všechno muselo být, jestli Domingo musel odzpívat na 140 různých rolí a jestli vůbec bylo v lidských silách ozvláštnit všechno skutečným uměleckým vkladem.
Plácido Domingo předal v roce 2010 jednu z cen Grammy. Na pódiu potěšil rapera Jay-Z a Rihannu za jejich spolupráci na písni Run This Town
Za Domingem zůstává ohromné množství profesionálně odvedené práce. Nicméně kdo ho chce zažít v nejlepších momentech, měl by sáhnout ke starším nahrávkám. Třeba k dvojalbu Young Domingo, na němž si lze vychutnat obrovské přednesové nadání mladého tenora na nejrůznějších stylech. Tedy schopnost hlasem tvořit a odlišovat, která v dalších letech přece jen ustoupila univerzální a zvukové kráse aplikované na všechno se stejnou pečlivostí, ale i univerzálností.
A pakliže bychom měli vybrat jednu perlu z množství obrazových záznamů s Domingem, tak zvolme Pucciniho Dívku ze Západu z Metropolitní opery. Domingo coby desperát gentleman překonává dokonce i českého Limonádníka...
