S dílem Viktora Pivovarova si v Česku trochu nevíme rady. Poslední velkou výstavu mu uspořádala Galerie Rudolfinum před 14 lety (v Moskvě a Petrohradu vystavoval samostatně v roce 2004).
Z akademických dějin umění vypadl úplně, přestože u nás žije a tvoří skoro 30 let a podstatně ovlivňuje mladší české autory. Pardubická Východočeská galerie společně s Moravskou galerií v Brně připravila Pivovarovovu výstavu nazvanou Oni, která má tento dluh splatit. Daří se.
Krajina téměř surreálné fantazie, která přitom logicky roste z pevné kostry postupů starých mistrů, mile šokuje absurdní estetikou a nabízí několik rovin interpretace od čistého okouzlení viděným až po hledání odkazů a skrytých významů v několika linkách pod povrchem.
Citrony a bájné lišky
Tak například Jedlíci citronů, jeden z dominantních celků na výstavě: instalace jako by pracovala s obrazy starých mistrů, mezi jednotlivými plátny rozehrává téměř epické vyprávění, stupňuje napětí nejen uvnitř obrazů, ale i mezi jednotlivými postavami na nich, které jako by reagovala na sebe navzájem, nebrzděné rámem.
O obrazu citronu u Pivovarova se mluví často – odkazuje nejen na ikonografii nizozemského malířství, kde byl v 17. a 18. století citron jedním z hlavních motivů malovaných zátiší, ale svým názvem i na van Goghovy Jedlíky brambor.
Výstava v Brně představuje Pivovarova nejen jako mistrného malíře, ale i ilustrátora a grafika. Nejsilnějším dojmem v tomhle případě působí Sútra strachů a pochybností, několikametrový akvarelový svitek rozvinutý přes celou jednu místnost a album Lišky a slavnosti. Z kartinky, na první pohled typicky ruské, začínají po soustředěnějším pohledu vystupovat další vlivy, které Pivovarov do svého díla zahrnul: rozsáhlá série legend násilně sestěhovaných skupin různorodých obyvatel Dálného východu, v níž se zračí pravoslaví, židovství a taoistické věrouky, pohádkovost a postmoderní úšklebek.
Uvěřitelná fabulace
Výstava nese název Oni. Oni jsou bytosti z říše fantazie a snu, z paralelních světů, které nemusí být vzdálené. Situace, které zobrazuje, se mohly autorovi zdát nebo si je mohl vyfabulovat. Stejně dobře však mohou být skutečné – v tom případě je Viktor Pivovarov jedním z mála smrtelníků, kteří mají dar skutečně vidět a rozkrývat zastřené. Když Monet namaloval Snídani v trávě – sedící nahou ženu a oblečené muže, viděl pod povrch.
Totéž dělá Pivovarov – ostatně na jeho obrazu Rozhovor o vysokém a nízkém sedí nahá žena, kolem níž stojí oblečení muži. A cožpak není každý vespod nahý? Kurátorce a ředitelce Východočeské galerie Simoně Vladíkové a kurátorovi a řediteli Moravské galerie Marku Pokornému, kteří výstavu připravili, patří nominace na výtvarný počin roku.
Po malých prezentacích Pivovarovova díla v soukromých galeriích (i když ta poslední v Galerii Jiřího Švestky byla velmi zdařilá) se mu po 14 letech od výstavy v Rudolfinu dostalo prezentace vlastně retrospektivní.
Viktor Pivovarov - Oni
Pražákův palác Moravské galerie v Brně, Husova 18, kurátor Marek Pokorný. Výstava trvá do 23. května.
Hodnocení MF DNES: 90 %
