Václav Neckář v klipu písně Soud (1969)
Oblast ryzí české pop music zaznamenala jeden výrazný počin v tomto směru. Šlo o píseň skladatele Angela Michajlova a textaře Jana Schneidera Soud, kterou nazpíval Václav Neckář. Samozřejmě se zakrátko stala "trezorovým zbožím", a to včetně působivého videoklipu, natočeného zčásti na Václavském náměstí, v němž zpěvák třímá v ruce pochodeň.
Asi není příliš překvapivé, že nejvíce se Palachovou smrtí zabývali čeští písničkáři, kteří vždy nejpřesvědčivěji reflektovali, co se kolem nich děje. Sám král českého protestsongu Karel Kryl věnoval Palachovi nebo jej alespoň zmínil v textech, hned tři písně.
Tou nejslavnější je bezpochyby Marat ve vaně, uvedená slavným recitativem "Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat." V závěru písně, vyjmenovávající předčasně zemřelé osobnosti, slyšíme: "Kennedy ve voze proklíná raracha,/pohřebním na voze uvidíš Palacha". V podobných souvislostech padne Palachovo jméno i v písni Atlantis, název písně Dědicům Palachovým pak hovoří sám za sebe.
Bohdan Mikolášek
Patrně nejznámější písní, která odráží Palachův čin, je Ticho křesťansky orientovaného písničkáře Bohdana Mikoláška. "Oheň, světlo, dým/a krátký život s ním/hořely dlouho a hořet budou dál./Plamen cizích vin/a já dobře vím - jako vy tu zprávu:/zemřel živý člověk/aby mrtví zůstali žít." Její autor i na jejím základě měl znemožněno od roku 1972 koncertování a o deset let později emigroval do Švýcarska, kde teprve píseň mohla vyjít. Najdete ji v audiogalerii.
Vlastimil Třešňák (1970)
V zašifrovanější podobě reagoval na Palachovu smrt i další písničkář Vlastimil Třešňák ve své písni On, ona a strom (Láhev deště). O jejím vzniku říká: "U Národního muzea se v lednu 1969 stanovalo, držela se hladovka. Taky jsem tam byl, tam to začalo vznikat. Ještě se mi do toho promítla sebevražda kamaráda, pak jsem dal text nějak dohromady." Píseň vyšla až v roce 1982 na druhém třešňákově albu Koh-i-noor, vydaném ve švédském exilu. Letos bylo album reeditováno (více zde) a inkriminovanou píseň najdete v audiogalerii.
Dežo Ursiny
Už pouhé jméno Jan působilo v některých dalších textech jako jasný odkaz na posrpnové události. Proto když slovenský rockový zpěvák Dežo Ursiny v pozdějších letech zpíval v coververzi Lennonova Imagine slova svého dvorního textaře Ivana Štrpky "A stále sa nám marí,/že si tu s nami Ján./A úsmev v tvojej tvári/pokojne pláva k nám", nebylo třeba vysvětlovat, koho má na mysli. Ještě zkraje 90. let ostatně stejná autorská dvojice na albu Do tla připomíná, že "na námestí stále horí,/náš nevlastný brat Ján".
Michal Hrůza
Dosud byla řeč jen o pamětnících konce 60. let, kteří Palachovu smrt prožili "v reálném čase". Ale studentova oběť dodnes nenechá spát ani o generaci mladší tvůrce. Alespoň některé. Na loňském albu Michala Hrůzy Noc najdeme také píseň s povědomými iniciálami J. P. v titulu. Zpívá se v ní mimo jiné: "Jsem záblesk vědomí,/jsem vaše svědomí,/tak překročil jsem práh,/jak píšou v novinách./Už nevrátím se, vím,/zaplatím za svůj čin,/můj bílý anděli,/už dej mi znamení."
