Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Piráti z Karibiku nalodili Paula McCartneyho a dali tvůrce pod gilotinu

  11:56aktualizováno  11:56
Potká novou krásku, nového parťáka i nového soupeře, ale sám Jack Sparrow zůstává na svém místě, na kapitánském můstku kocábky Umírající racek. A vyhlíží poklad: může pátý díl Pirátů z Karibiku vzkřísit celosvětovou módní vlnu?

Nečekaný hit Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly se zrodil v roce 2003 a kromě tří pokračování odstartoval obchodně vydatnou retronáladu dobrodružné romantiky pod černou vlajkou počínaje módními doplňky a konče hračkami. Korzárský styl vydělával nejen na vstupném do kin – celosvětové tržby zatím čtyřdílné série se blíží čtyřem miliardám dolarů.

Stejný model, jiná jména

Přitažlivou podobu pirátské ságy založenou na moderní nadsázce ustavila hned první trojice snímků, již režíroval Gore Verbinski; poslední z nich měl premiéru v roce 2007. Mezi „trojkou“ a „čtyřkou“, kterou natočil Rob Marshall, uplynula čtyřletá přestávka a potom trvalo dalších šest let, než se diváci dočkali vzniku nejnovějšího příběhu, který jde do našich kin pod názvem Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta.

Norská režisérská dvojice Joachim Ronning a Espen Sandberg v něm vyprávějí, jak se zábavně stylizovaný (anti)hrdina v podání Johnnyho Deppa musí utkat s tlupou pirátských duchů vedených kapitánem Salazarem čili Javierem Bardemem. Poté, co se jim podařilo uniknout z bermudského trojúhelníku, radostně rozšiřují svou záhrobní členskou základnu.

K sebeobraně potřebuje Deppův rek bájný Poseidonův trojzubec, a aby ho našel, musí získat dva společníky: jednak krásnou astronomku, kterou hraje Kaya Scodelario, jednak paličatého námořníka, jehož vytvořil Brenton Thwaites.

Fotogalerie

Jak vidno, model původních snímků neboli sestava pirátského kapitána, mladého námořníka a krásné ženy zůstává. Vyměnila se pouze herecká jména, ačkoli ne všechna. K vytrvalcům nadále patří Geoffrey Rush v roli Barbossy či Kevin McNally představující Gibbse.

Příznačné je, že nové tváře se již rekrutují z někdejších fanoušků: třeba Thwaites pirátskou sérii miloval už jako školák v australském státě Queensland, kde se navíc shodou okolností jeho herecký vstup do oblíbené ságy natáčel.

Projekt, na jehož chystaný šestý díl už Depp podepsal smlouvu, si také vybudoval vlastní mytologii. Včetně stylové výrobní kletby: veškerá dosavadní natáčení totiž provázely krajní výkyvy počasí, v případě Salazarovy pomsty dokonce následky cyklonu Marcia.

Struhadlo na šaty

Jednou se museli herci i štáb na ostrov doslova brodit přílivem, jindy se následky srážek zakrývaly třiceti tunami písku, ani po poslední klapce nemohli tvůrci kvůli bouři odletět domů. Což komplikuje i tak náročnou produkci s rozpočtem 350 milionů dolarů, kde jenom dobové dekorace britské koloniální osady v Karibiku zabraly dva hektary a před každým jejím krámkem se vystavovalo reálné zboží včetně sušených sépií a chobotnic, jež prý po několika měsících natáčení voněly čímkoli jiným než mořem.

Pro scénu bankovní loupeže se stavěla budova banky z 18. století, ze stejné éry pochází Deppova autentická láhev na rum. Bardem strávil v maskérském křesle až tři hodiny denně, představitelka mořské čarodějky ještě o dvě hodiny více. A kostýmy, které obsahovaly na dva tisíce položek, musely vypadat obnošeně, takže se vkládaly do míchačky mezi oblázky, obrušovaly struhadlem na sýr nebo opalovaly letovací lampou. Stránky deníku zase dostaly patinu namáčením do kávy.

Pro Salazarovu pomstu vzniklo celkem jedenáct lodí postavených na pohyblivých platformách ovládaných počítačem. Obklopovala je hradba stovky kontejnerů, které tvořily rám novátorské technologie odměněné loni Oscarem: obřích nafukovacích modrých pozadí, s jejichž pomocí se do natočených záběrů dodatečně zasazovala obloha nebo příboj. Nad loděmi visela bezmála padesátimetrová osvětlovací konstrukce a na třech jeřábových ramenech pracovalo pět kamer.

Miláčkem architektů se stala zejména Salazarova loď vybavená střeleckými věžemi, otočnými děly či sochami rytířů ve středověké zbroji. Dvouhlavého orla na hlavní plachtě si půjčila z historických návrhů, kanóny mají španělskou královskou pečeť a dva delfíny, klasický znak děl z 18. století.

Do klukovské hry na pirátskou pohádku se zapojili i oba režiséři, tvůrci snímku Kon-Tiki nominovaného na cizojazyčného Oscara. Dvě hlavy, které se pod gilotinou oddělí od těl popravených, se totiž modelovaly právě podle Ronningovy a Sandbergovy podoby.

Chválabohu nejkratší

Teprve v kinech se však ukáže, jestli severský tandem prvotní kouzlo Pirátů z Karibiku restartuje, nebo je dokonce obohatí. Svou světovou premiéru zažila Salazarova pomsta v Šanghaji a první divácká hodnocení jdou vysoko, nicméně hlavní vlna kobercového náletu vypukne až v nadcházejícím týdnu, zejména pak o víkendu, od kterého se čekají rekordní tržby.

Jeden sympatický rekord si však pátý díl připsal už nyní. Svou délkou 129 minut se stal nejkratším ze všech filmů série; proti nejdelšímu z nich, příběhu Na konci světa, ušetřil více než půlhodinku.

A k tomu ještě vyrovnává skóre věčného souboje mezi kapelami Rolling Stones a Beatles. Po Keithu Richardsovi, který si v Pirátech z Karibiku již zahrál, totiž přijde nyní na řadu Sir Paul McCartney.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z příprav snímku Hebtyl
Po Krysácích přijde Hebtyl. Do vesnice, kde je sprostý lid ještě sprostší

Hodně animovaná a trochu hraná bláznivá komedie s písněmi. Tak říká Cyril Podolský, tvůrce večerníčku Krysáci, chystanému projektu Hebtyl.  celý článek

Z filmu Transformers: Poslední rytíř
RECENZE: Transformers na pouti. Nejdřív přijde závrať, pak chuť vystoupit

Vracejí se ještě delší, ještě dražší a ještě duchaprázdnější. Pátí Transformers, kteří do kin vstupují s podtitulem Poslední rytíř, už se ani netváří, že jsou...  celý článek

Trailer k filmu Milovník po přechodu
VIDEO: Strejda mě učí, jak očima svlékat ženy. Včetně Raquel Welchové

Letní komedii Milovník po přechodu, která do kin přijde 13. července, zdobí idoly ženské krásy dvou generací. Mexičanka Salma Hayeková a legenda šedesátých let...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.