Petr Šabach se vypořádává s osobním fízlem

  11:21
Vypravěč Petr Šabach se ve své desáté knize vrací do dob, kdy policejní befel Občanský průkaz! dokázal vyvolat mrazení v zádech.

Spisovatel Petr Šabach | foto: Alexandr DobrovodskýMF DNES

Rozhovor předznamenal neblahý omyl. Petr Šabach (1951) u výlezu z dejvického metra prvorepublikově oslovil plavovlasou slečnu: „Nečekáme na sebe?“ Bohužel jsem to nebyla já. Slečna jen odměřila: „Na vás? To teda rozhodně ne.“ A to si Šabach vzal na sebe nově vyprané červené tričko.

Podobné situace doslova přitahuje, nedávno se musel jedné čtenářce prokázat občanským průkazem, aby mu posléze dovolila se do knihy podepsat. O potížích s identitou vypráví i Šabachova nová, desátá kniha Občanský průkaz.

* Proč mluvíte o Občanském průkazu jako o oddechovém čtení? Vždyť je tam i tragika...

To snad není přímo tragika - i když no je, tohodle národa. Události roku 1969 mi tam připadají úplně nejzávažnější, nikdo nepředpokládal, že stačí tak strašně krátká doba, aby se vlastní lidi otočili proti vlastním lidem. Přemýšlel jsem, jestli bych v těch situacích neměl být legračnější, ale ono to asi nejde.

* Bylo to pro vás oddechové psaní?

Nebylo, protože se tam vydávám ze svého vlastního příběhu. Opravdu jsem nevěděl, že je na mě, dost bezvýznamnou figuru, kterých byly miliony, veden svazek u StB. Tohle jsem si chtěl vypovídat a hlavně zařadit sám sebe, jak jsem v té době fungoval. Podepisuju tam knížku, ale co já vím, co bych podepsal, kdybych byl víc vydíratelnej. Já se na to můžu dívat tragicky, komicky a snad i realisticky, někde mezi těmi polohami jsem se snažil proplout, abych nenarazil na jedné straně do Skylly a na druhé do Charybdy: do strašné legrace, nebo abych nebyl moc patetickej a didaktickej, což jsou polohy, které neovládám.

* Vypořádal jste se se svým osobním fízlem?

V civilním životě ne. Já pořád čekám, až si to přečte, jestli se pozná. Znám jeho rodinu, nechci ji likvidovat, protože nevím, jestli jeho žena má tušení. A už jsem u té druhé absurdity - čili já když ho vidím, tak se mu radši vyhnu.

* Občanský průkaz je vaše desátá knížka za posledních dvacet let. Je to pro vás určitý předěl?

Párkrát mě napadlo, že z těch deseti jsem měl napsat jednu pořádnou tlustou knížku, vyházet to nepodstatné, literární vatu. Jenže musel bych mít vedle sebe někoho, kdo by mi to pomohl uspořádat. A ono se mi to semlelo takhle, že vydávám tenké knížky jednu za dva roky. Já na víc nemám, mně to takhle stačí. A je to desátá knížka teprv - zkusím napsat třeba jednu, třeba dvě.

* S minulostí jste se vypořádal. Co přijde teď?

Já se nechci pouštět do tepání společenských zlořádů, chtěl bych napsat knížku s pracovním názvem Historie bigbítu v Praze - či Dejvicích. Už mám základní představu, chtěl bych, aby to vyšlo i s deskou. A možná k tomu přibalím i tričko.

* Hudba je pro vás důležitá...

Mě to stále do jisté míry fascinuje, protože intelektuální generace před námi vyrostly na jazzu a naše generace najednou spadla do rock’n’rollu, kterým ti před námi těžce opovrhovali. My jsme jim ukradli svět složitosti a fines a místo toho začali dělat normální bordel. My, nevzdělaný, a když to tak vezmete, opice, který někde skákaly po lavičkách. Pokořili jsme intelektuálskou dobu před námi, protože ta nakonec musela před rock’n’rollem pokleknout. I naši generaci čeká, že uznáme něco - nebudeme uznávat rap. Docela by mě bavilo zeptat se Milana Kundery na jeho názor na Rolling Stones. Protože to je vrcholnej kýč, tam je všechno, country i stupidní texty na hranici geniality. Zatím žijeme v rock’n’rollové éře, něco jako gotika. A mně se líbí, že jsem byl u toho, když se ta gotika začala dít. Nehledě na to, že čím jsem starší, tím víc mi připadá, že gotika nebyla tak dávno. Je to poměrně moderní a svěží styl.

* Co vás napadne při slově dětství?

Dětství je věčné, nevinné, měli jsme ho všichni a máme strašnou spoustu obecných zážitků. Když řeknete, já jsem dělala bábovičky, tak já řeknu: dělal jsem je taky a už nás něco spojuje. Nevím, co mě k dětství táhne. Možná, že jsem osobnostně v pubertě nebo téměř infantilní. A možná je to útěk z reality, úplně prachobyčejnej. To moje psaní o dětství je něco úplně jiného, než bylo moje dětství. Neříkám, že jsem ho měl kruté jako Max Gorkij, ale ona to nebyla zas taková psina. Já mám strašnou tendenci idealizovat, protože si přeju, aby svět byl lepší.

* Takže vytěsňujete hořkost?

Někoho to vyloženě dráždí - potkal jsem se v hospodě s lidmi, který na mě křičeli, že takový Pelíšky nebo Pupendo napáchaly větší zlo než jánevímco. A já tam byl v pozici obhájce idylickejch komunistickejch časů, a to je nedorozumění! Felliniho Amarcord, Svěrákova Obecná škola - témata jsou jasně daná, jen já jsem přišel pozdě a myslel si, že to objevuju. Moje generace měla šílenou kliku, že se nedožila války, ale zato jsme na ni pořád tak nějak čekali, nevěděli, jestli bude, nebo nebude. A do toho bolševismus. Ale jinak jsme ten život žili stejně jako třeba na Novém Zélandu. Když mi učitelka angličtiny vyprávěla zážitky z dětství, koukal jsem na ni s otevřenou pusou. Představujeme si, že tam jsou jen bohatí a spokojení. Kristepane, ne že bych žil přímo v ráji, ale to, co jsem tady zažil, bylo srovnatelné s jejím novozélandským mládím - také uzavřená záležitost, limitovaná prachama a navíc tuhou křesťanskou výchovou. A ty si říkáš - co je moje a její dětství? Já jsem chodil do fronty pro brambory a ona taky.

* Ale současnost si moc neidealizujete. K policii jste v novém románu hodně kritický.

Policie u nás je mi z duše protivná jako v každém jiném systému, protože je to represivní složka a má za úkol mě vrátit zpátky do řady. A v každém z nás je trochu rebel. Základní klukovský rozpor je v tom, že všichni by chtěli být detektivové nebo kovbojové, v podstatě policajti, ale něco jako Phil Marlowe.

* Stal se z vás podobně jako z románového Venci Popelky neurotik, který při pohledu na policajta automaticky vytahuje občanku?

To se jim spolehlivě podařilo - nejen že mám tik, když vidím policajta, pro mě je každá instituce hrůza. Ale je to záležitost režimu, když o tom psal už Kafka? Bolševici to akorát dovedli k dokonalosti. Když na mě někde přijde řada a ženská řekne, dávejte teď pozor, musíte se mi podepsat podle podpisového vzoru, je ze mě uzlíček nervů, kterej by nejradši poprosil chlapa za ním, jestli by nenapodobil můj podpis.

* Občanským průkazem prostupuje veršování kamaráda Aleše. Psal jste v té době?

Já jsem nikdy nechápal, jak může mít někdo problém se slohem. Až teprve má maturitní práce byla někde strašně ohodnocená, rozbor Nezvalovy básně Dvacáté století je krásné. Mně to zachránilo maturitu, a přitom jsem tam měl děsné drzosti: jako že střídání znělých a neznělých působí příjemně - a co já vím, co jsou to znělé a neznělé. Pochopil jsem, že tohle by mohla být cesta pro takovej zašíváckej typ, jako jsem já. Češtinu mi vždycky zachraňoval sloh, jedna lomeno pět. Pokládám za strašný školní zlořád hodnotit gramatiku, spousta lidí proto raději vůbec nic nenapíše, než aby riskla hrubku. Já ji poznám u druhého, ale sám jsem schopný napsat cokoli: jako tuhle „rybyčky“. Asi jsem původně myslel, že napíšu ryby.

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Nechtěli ji mezi sebe, ale nedala se. Beyoncé vydala countryové album

29. března 2024

Zpěvačka Beyoncé vydala v pátek 29. března druhou část plánované albové „covidové“ trilogie. Po...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...