„Poslední desku jsem dělal v zahraničí a produkce ten rockový sound docela vyhladila. Popovější formát je asi poplatný dnešní době, ale na koncertech jsme to hráli syrověji a lidem se to líbilo. To mě nakoplo k tomu, že udělám i syrovou rockovou desku,“ vysvětluje, proč se teď vrací ke svým rockovým základům.
Zároveň však pro nahrávání hledal vhodného producenta. „Vždycky potřebuju někoho k sobě, sám bych muziku dělat nechtěl. A u Miloše Dodo Doležala jsem našel člověka, který s tím nápadem souzněl,“ říká Kolář. „Před třemi lety jsme se potkali v jiném projektu a zjistil jsem, že má rád starou rockovou muziku, stejně jako já,“ dodává.
Na desce je celkem čtrnáct nových skladeb, což jde trochu proti trendu, dnes totiž hudebníci vydávají jen desetipísňová cédéčka, či ještě kratší.
Že by album mohlo být pro posluchače „neuposlouchatelné“, se Kolář nebojí. „Každý má možnost volby, může přeskakovat a pustit si, co ho baví. Ale od vydání poslední desky uplynuly čtyři roky a připadalo mi hloupé to omezovat. Navíc jsme měli dost nápadů, dokonce dvacet písní, takže jsme jich pár vyhodili,“ tvrdí.
Jako bonus je označená píseň, kterou Kolář nazpíval s Gottem a objevila se už na letošní Gottově kolekci duetů. Měli ji zpívat na udílení Českého slavíka, ale kvůli Gottově nemoci se společné vystoupení ruší.
„Karel mi zavolal o prázdninách, zrovna jsme byli uprostřed nahrávání, a přál si udělat rockovou baladu, takže to perfektně sedlo,“ vysvětluje vznik písně Kolář a dodává, že je za duet rád, protože dosud s Gottem zpíval jen převzaté věci.„Teď máme spolu konečně krásný původní český duet. Karel si chtěl taky zazpívat jinak a vybočit ze škatulky.“
Kolář k desce nechystá přímo turné, ale jak říká, „budeme dál objíždět republiku“. Ostatně koncerty považuje za dobrý způsob prodeje alba. „Když se mi kapela naživo líbí, taky si chci pořídit její cédéčko. Tohle bezprostřední nakupování je nejlepší. A sám, když skončím koncert, nemám problém slézt dolů a všechno podepsat. To je největší odměna,“ tvrdí.
