Petr Hapka

Petr Hapka | foto: Universal

Hapkovi je jedno, jestli bude slavný. Jeho melodie přesto zlidověly

  • 5
Sedmdesátiletý skladatel a interpret řady známých šansonů i slavných filmových melodií Petr Hapka se na předávání hudebních cen Anděl dočkal pocty. Byl uvedený do síně slávy.

Když v úterý slavil skladatel Petr Hapka sedmdesátiny, napsal jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, textař Michal Horáček, na Facebook výstižný vzkaz: "Status, který by vypočítal, co všechno dokázal, by byl bezmála nekonečný. Stejně jako soupis toho, čím mě, a zdaleka nejen mě, potěšil, dojal, rozesmál a vůbec obohatil. Takže jen: za všechno děkuju. Užij si to, kamaráde."

Co užívat si měl Petr Hapka i následující večer, kdy se dočkal další pocty. Na třiadvacátém ročníku hudebních cen Anděl, které se ve středu večer udílely v přímém přenosu České televize z Hudebního divadla Karlín, byl totiž uveden do síně slávy.

Hapka loni podstoupil zdánlivě banální operaci kyčelního kloubu, ale pak se u něj projevily příznaky Alzheimerovy choroby. Kvůli zdravotním indispozicím není sice tvůrčím způsobem aktivní (žije v péči své rodiny v Okoři), o poctu se však na Andělech postarala řada interpretů, kteří jsou s jeho melodiemi spjati.

Hrát nebo hrát scrabble

"Má dar rozezpívat slova. A je svůj," vystihuje jádro Hapkova talentu zvukař Michal Pekárek, který s autorskou dvojicí Hapka a Horáček spolupracuje už od alba Citová investice.

"Naše první pracovní setkání bylo někdy v roce 1994, kdy jsme v Rudolfinu k tomu albu začínali natáčet pianové základy. Bylo to poprvé, kdy se Rudolfinum pronajalo v noci," popisuje Pekárek specifika práce s Petrem Hapkou. Ten totiž coby známý bonviván a vyznavač životních radostí nebyl zvyklý pracovat přes den a dokázal k tomu strhnout i své okolí.

"Všechno vždycky záleželo na tom, jestli cítil den, kdy mu to půjde, nebo naopak. Byly dny, kdy se podařilo nahrát neskutečně úžasné věci, a byly dny, kdy se ani o nic nepokoušel a jako náhradní program jsme hráli scrabble. V tom je taky neskutečně dobrý," popisuje Pekárek zvláštnosti nahrávání.

Inspirace pro všechny

Hapka se naposledy angažoval před pěti lety v projektu Kudykam a o rok později napsal hudbu pro pohádku Dešťová víla. Už na začátku jeho kariéry jej proslavily šansonové písně, které psal zejména pro Hanu Hegerovou, a také práce pro film. Muziku napsal pro více než osmdesát celovečerních snímků, dokumentů či seriálů. Ceněná je zejména jeho hudba pro filmy Juraje Herze a Juraje Jakubiska.

Podle Michala Pekárka, který spolupracuje s řadou osobností tuzemského popu, je však Hapkův přínos pro tuzemskou hudební scénu důležitý ještě v jednom. "Kromě ohromného množství skvělých písní a filmových melodií především v tom, že je mu jedno, jestli bude díky svojí hudbě slavný nebo bohatý. Je mu jedno, jestli jeho písně hrají rádia nebo ne. Nezajímá ho, co je moderní, je originální, původní, pracuje s češtinou, má slovanské cítění. Je mu jedno, jestli je známý v zahraničí. Řídí se citem a srdcem a nekalkuluje," charakterizuje Hapku Pekárek a pokračuje: "A přes to všechno je díky svojí hudbě slavný, bohatý, jeho písně hrají rádia, jeho melodie zlidověly. To je myslím velká inspirace pro všechny muzikanty, kteří se v této malé zemi s krásným, specifickým jazykem pokoušejí něco tvořit."