Fotografuje také akty nebo kalendáře, dělá obrazové knížky. Ovšem publikum si stále žádá skladby Kristínka iba spí, S nohami na stole nebo Profesor Indigo. Zpěvák je zaznamenal na koncertní nahrávku, která je součástí aktuálního dvoualba.
"Stále mám chuť dělat nové věci," říká Nagy. "Přidám je k těm ultraznámým hitům, které lidi vyžadují. Tak to prostě je. Když jdu na koncert zahraničního zpěváka, také od něho chci slyšet hity. Ale stejně mi to nedá. Člověk nemůže žít jenom ze vzpomínek. Na té studiové desce jsem začal pracovat loni. Nápady jsem si střádal už mnohem dřív. Mám u sebe stále diktafon, beru si ho i do auta a nahrávám si nápady."
Je žena lovec, či oběť?
Nagy má rád zvířecí metafory, proto vybral podle jedné z písní titul Labute a havrany. Na obalu pózuje s jedním křídlem černým a druhým bílým. "Labutě a havrani připomínají dobro a zlo. Myslím, že dobro se vytrácí," vysvětluje zpěvák. "Něco končí, ve společnosti mizí pozitivní energie. Mám dojem, že nyní zažíváme dost silnou dekadenci. Myslím přejedenost informacemi, přejedenost možnostmi se bavit. Média jsou negativní. Už je přitažlivé jen to, co je zlé. Ale za to si můžeme všichni."
Cítí se být labutí, blíž má k havranůmČtěte recenzi nového alba Petera Nagye |
Jiné písně si všímají tradičního střetu mezi světem žen a mužů. "Jako muži máme dvě polohy, ale tu plačící neradi ukazujeme," míní zpěvák. "To si musí ženy samy vypátrat, ovšem některé jsou příliš pohodlné. V přírodě se tváříme jako lovci. Byl to myslím herec Maroš Kramár, který mi jednou řekl: ´Žena je jediný lovec, který se tváří jako oběť.´ Člověk je jen předělané zvíře, v mých textech je to myslím jasně řečené. Stále se to projevuje, stále máme vlastnosti zvířat," filozofuje po svém Nagy, který se považuje za konzervativního člověka. A snílka, jenž se cítí šťastný bez mobilu a internetu.
"Hrajeme teď rockověji"
"Mně se příčí realita. Žiju tak, že si potřebuju vydělat nějaké koruny, abych na chvíli nemusel žít v té realitě. Kamarádi se mě ptají, proč se mi nemůžou dovolat. Říkám jim, že jsem teď na té druhé polovině. Nyní žiju tak, jako když neexistoval internet ani mobily. Prostě se vypnu. A čtu si třeba knihu. Jinak se to nedá přežít. Protože když je člověk soustavně on-line, tak chytí virus."
Nagy říká, že nechce posluchače novými písněmi zatěžovat ani lacině bavit. "Album by mělo být především nadhledové, ale ne nejapné. Netvářím se jako velký intelektuál, ale také bych nechtěl být ´tralala´. Mám představu o své pozici, vím, jak mě lidi vnímají. Snažím se, aby písně mapovaly mé pocity."
Oslavy hudebních pětadvacetin ve velkém stylu Nagy nechystá. S kapelou vystoupí na festivalech v Česku i na Slovensku a na podzim by chtěli odehrát sérii koncertů v kulturních domech a divadlech. "Už sedm let mám kapelu, která hraje trochu rockověji. Ale netváříme se jako heavy metal. Snažím se to dělat tak, abych byl spokojený. A když se někdo přidá, jsem rád," dodává Nagy.
