Jiří Kuběna
Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert, patří k nejvýznamnějším básníkům v zemi, přičemž sám zdůrazňuje, že k moravským. Výstava neprezentuje jen jeho bohatou literární činnost, ale i jeho obrazy a také práci památkáře neodmyslitelně spjatého s Bítovem. "Dá se říci, že Bítov stvořil mě a já zase Bítov," řekl s úsměvem.
Už v roce 1955 na něm Kuběna prováděl turisty. V letech 1994 až 2006 byl i kastelánem hradu. Podílel se na podobě prezentace současných sbírek, vytvoření expozice se zbrojnicí dalmatského šlechtice Mikuláše Zrinského a generální obnově hradu, který ročně přivítá přibližně 80 tisíc turistů.
Bítov získal v minulosti díky Kuběnovi také přídomek významného centra kultury. Pořádal na něm pravidelná setkání básníků a také výstavy soudobých výtvarníků z Česka. Dodnes je Kuběna jedním z obyvatel hradu, o němž říká, že jej zrodil coby básníka. Na výstavě představuje svá díla od dob samizdatu až po ta nejnovější. Vše je prezentováno na 14 panelech a v devíti vitrínách.
Jan Zábrana, Václav Havel, Jiří Kuběna
Kuběna patří k umělecké generaci Šestatřicátníků. Bítovská výstava seznamuje s Kuběnovým dětstvím, vystaveny jsou i jeho první básnické pokusy z roku 1945. Další exponáty svědčí o seznámení a spolupráci s dalšími Šestatřicátníky – Václavem Havlem a Josefem Topolem, popisují první publikační možnosti v 60. letech i následující normalizační izolaci v samizdatu.
O generaci Šestatřicátníků napsal historik Pavel Kosatík před několika lety knihu ve stylu "románu faktu" pod názvem Ústně více. Recenze zde. Sám Jiří Kuběna je autorem vynikající vzpomínkové knihy s příznačným názvem Paměť básníka. Recenze zde.
Přestože Kuběna žije na Bítově, do činnosti správy hradu se už ve větším měřítku nezapojuje. "Mám spoustu jiné práce a navíc na každé památce může být jen jeden kastelán. Přesto je pro mě Bítov velmi důležitý," dodal básník. Výstava potrvá do 31. října.
