Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penderecki: Přežijí spíš stromy než hudba

  0:17
Polský skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki, který ve středu řídil na festivalu Pražský podzim orchestr Sinfonia Varsovia, symbolizuje vývoj, jímž prošla poválečná evropská hudba. V šedesátých letech byl Penderecki čelným představitelem hudební avantgardy. Experimentoval se zvukem, s tonalitou, s netradičními vyjadřovacími prostředky, využíval nových technických možností. Od té doby se změnil jak svět, tak skladatel.
Krzysztof Penderecki - foto 1

Krzysztof Penderecki - foto 1 - Polský skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki. | foto: Dan MaternaMF DNES

"I když jsem se pohyboval v prostředí avantgardy, jednou nohou jsem stále zůstal v tradici. Vyrostl jsem koneckonců na klasické hudbě, studoval jsem Mozarta, Beethovena, Bacha a tahle hudba se nedá vymazat," zdůrazňuje letos osmašedesátiletý Penderecki. Poválečná moderna po- dle jeho názoru vyšla z mylných předpokladů. "V šedesátých letech jsme si mysleli, že prostě zapomeneme na vše, z čeho jsme vyrostli, a budeme dělat jen experimenty. Pak jsme se pozvolna začali vracet zpět: k hudbě sice současné, ale  tradici nepopírající." Hudba, která se v současnosti označuje jako avantgardní, po- dle něj nepřináší ve skutečnosti nic nového. "Tohle všechno už jsme vyzkoušeli před čtyřiceti lety," tvrdí Penderecki.

Jak se bude klasická hudba vyvíjet v tomto století, se ovšem neodvažuje předpovídat. "Nikdo nemůže říct s jistotou, co se stane. Kdybych takovou otázku dostal před lety, bez váhání bych odpověděl, že do konce dvacátého století už nebudou žádné orchestry ani hudební nástroje a bude se hrát jen elektronická hudba. A jak to dopadlo? Prognózy se nesplnily," konstatuje skladatel a dodává: "Naštěstí."

Komponování je stále jeho hlavním zájmem, třebaže od počátku sedmdesátých let rovněž diriguje. "Neberu víc než šedesát až sedmdesát koncertů ročně, protože pak bych neměl na skládání čas," informuje Penderecki, který právě píše klavírní koncert, plánuje završit cyklus svých symfonií a přemýšlí o opeře na antický námět.
Čím dál víc se věnuje i své další vášni: sázení stromů v rozlehlém botanickém parku nedaleko Krakova. "Na počátku to bylo hobby, ale časem se asi stane mým hlavním zaměstnáním," přemítá někdejší hudební rebel. "Mám na 1400 druhů stromů a keřů, takže už se mohu měřit i s českými parky. Nevím, jak to bude s hudbou, zda mne přežije nebo nepřežije a která má hudba případně přežije - ostatně kdybych to věděl, přesně takovou hudbu bych psal. Ale stromy, ty po mně snad zůstanou!"

Recenze koncertu

Sinfonia Varsovia
Festival Pražský podzim, Dvořákova síň Rudolfina, Praha 19. září 2001

Boris Pergamenščikov - violoncello
Krzysztof Penderecki - dirigent.

Typickou expresi, zvukovost a rozmáchlost skladatele a dirigenta Krzysztofa Pendereckého nezapře ani jeho koncert pro violu a orchestr. Sólista večera, cellista Boris Pergamenščikov jej přepsal pro svůj nástroj: tato úprava zvětšuje meditativní účinek skladby, založený na hlubších rejstřících nástroje. Penderecki nezastírá svůj návrat ke kořenům a koneckonců trochu té hustší moderny publikum vždy stráví lépe, je-li v programu jemně a rafinovaně zabalena. Takže v Rudolfinu rámovaly tenhle opus skladby dvou raně romantických skladatelů: bezstarostně bujná Symfonie č. 5 Franze Schuberta a baladická Skotská symfonie Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Nutno uznat, že orchestr z Varšavy se pod skladatelovým nonšalantním vedením představil jako vyspělé těleso.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.