Jon Amiel, režisér Pasti, kde je Connerymu partnerkou krásná Catherine Zeta-Jonesová, ostatně také hercova příslovečného ironického nadhledu bohatě využívá - film je postaven především na brilantnosti už zešedivělého, ale stále přitažlivého Skota.
Dalším hostem, o němž se mluví, se stal Pedro Almodóvar, který se se svým třináctým filmem Všechno o mé matce poprvé účastní canneské soutěže. Ač ve spletitém příběhu hrají důležitou roli postavy dvou transsexuálů, proslulý španělský tvůrce věnoval film své matce a herečkám, které má rád. Snímek svědčí o zralosti, k níž dospěl někdejší "enfant terrible" evropské kinematografie, a je dosud nejpozoruhodnějším dílem letošní canneské soutěže.
Zatímco sedmačtyřicetiletý Almodóvar směřuje až k barokizující opulentnosti výrazu, jako naprostý protipól se jeví asketická sevřenost stylu, již nabízí film Alexandra Sokurova s názvem Moloch. Ruský tvůrce jej natočil s ruským štábem i herci, kteří však mluví německy. Nejen proto, že produkci zajistily německé firmy, ale hlavně proto, že ústředními postavami jsou tu Adolf Hitler a Eva Braunová. V rozpětí čtyřiadvaceti hodin, které Hitler přijíždí strávit do svého Orlího hnízda v Berchtesgadenu, se neudá nic dramatického. Jsme pouze svědky výjevů ze soukromí paranoické osobnosti, jíž se podařilo vnutit svou vůli jednomu národu a rozvrátit Evropu i zničit miliony lidí. Pro porotu nebude snadné poradit si s tímto výjimečným dílem, ale na seznamu cen by Sokurovův film určitě neměl chybět.
Zcela jiný přístup zvolil Angličan Michael Winterbottom ve filmu Říše divů: s kamerou na rameni sleduje průběh víkendu na jižním okraji Londýna. Dokumentární autenticita jeho pohledu ostře kontrastuje s monumentálním epickým stylem Chena Kaigeho, jehož historický film Císař a vrah o sjednocení Číny zklamal ctitele tohoto dříve uctívaného čínského tvůrce.