Rozhovory mezi zpěvákem a kytarami jsou srdcem muziky Pearl Jam, podobně jako tomu bylo kdysi u Led Zeppelin. Přílivy či odlivy rockové energie, nanášené - třeba v kompozici Daughter - i do psychedelicky uvolněných ploch, volně prostupují melodiemi. Pomáhají vytvářet vnitřní neklid a činí z hudby dobrodružství, jejímž průvodcem je vulkanický hlas Eddieho Veddera. Ten zní přitom zajímavěji, když Vedder nezpívá příliš silově - refrén sarkastické písně Do The Evolution zbytečně překřikuje a jeho hlas se příliš zužuje, místy až k chrapotu. Většina z šestnácti písní mu nicméně poskytuje dost prostoru k pocitově odstíněným výkonům: Vedderův vokál se buďto nechá unášet proudem hudby a dotváří její vnitřní jemnost - třeba v Off He Goes či Untitled, jindy klesá do tmavých hloubek (dřevní hit Even Flow), nebo se naopak vzpíná vzhůru, jako by přetrhával všechna pouta. Vysloveně vůdčí silou je Vedder v písních Given To Fly nebo Nothingman, jež prožívá jako malé řecké drama.
Všechny skladby jsou vnitřně propracované a zároveň jednoznačné - i komplikovanější struktury muziky se přirozeně slévají s jednolitějšími celky. Na tom zase mají velkou zásluhu kytaristé Stone Gossard a Mike McCready, kteří dělným způsobem budují či naopak boří strunnou architekturu písní. Její součástí je dynamika slyšitelná i v tichých pasážích, stejně jako křížové kytarové výměny či emotivní fresky. Ve skladbách typu F*ckin' Up dosahujících šesti minut se kapela rozehrává tak, že nelze než obdivovat její kompoziční rafinovanost.
Pearl Jam se probírají svou minulostí i přítomností - od prvního alba Ten k poslednímu titulu Yield - a jsou na pódiu přesvědčiví. Patří už pomalu k veteránům a z jejich muziky je vedle emotivnosti cítit také zkušenost. Své ovoce přinesla i koncertní výuka, kterou skupina prodělala pod vedením rockového guru Neila Younga.
Všechny skladby jsou vnitřně propracované a zároveň jednoznačné - i komplikovanější struktury muziky se přirozeně slévají s jednolitějšími celky. Na tom zase mají velkou zásluhu kytaristé Stone Gossard a Mike McCready, kteří dělným způsobem budují či naopak boří strunnou architekturu písní. Její součástí je dynamika slyšitelná i v tichých pasážích, stejně jako křížové kytarové výměny či emotivní fresky. Ve skladbách typu F*ckin' Up dosahujících šesti minut se kapela rozehrává tak, že nelze než obdivovat její kompoziční rafinovanost.
Pearl Jam se probírají svou minulostí i přítomností - od prvního alba Ten k poslednímu titulu Yield - a jsou na pódiu přesvědčiví. Patří už pomalu k veteránům a z jejich muziky je vedle emotivnosti cítit také zkušenost. Své ovoce přinesla i koncertní výuka, kterou skupina prodělala pod vedením rockového guru Neila Younga.
| Pearl Jam Live: On Two Legs |
|
CD, 72 minut |
|
Vydala firma Sony Music Bonton |
