Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro klasický balet byl kacířem. Zemřel apoštol moderního tance Pavel Šmok

  11:28aktualizováno  23:59
Ve věku 88 let v noci na pondělí zemřel choreograf, zakladatel Pražského komorního baletu a jeden z tuzemských protagonistů moderního tance Pavel Šmok.

V roce 2005 obdržel Pavel Šmok za svoji celoživotní uměleckou činnost cenu Thálie jako zvláštní cenu kolegia. | foto: Profimedia.cz

Zprávu přinesla Johana Mücková z Pražského komorního baletu, který Šmok vedl dvě desítky let. Termín posledního rozloučení s tanečním mistrem není zatím známý.

Šmok se narodil v roce 1927 v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. V roce 1939 se při vyhlášení Slovenského státu rodina přestěhovala do Prahy. Dospívající Šmok byl divadelním ochotníkem, tancoval folklor, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v divadle E. F. Buriana, kde hrál. Po absolvování tanečního oddělení pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.

Později se stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezony pracoval i v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem samostatného souboru Balet Praha, který měl být „experimentální laboratoří československého baletního umění“ a který jako jeden z prvních pronikl i do světa.

Pražský komorní balet

V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet, který v tehdejším Československu následně patřil k prvním představitelům současných tendencí v moderním tanci a postupně se stal i nejznámějším českým tanečním souborem na světě. Klasický baletní slovník Šmok obohatil o výrazový tanec.

Vzpomínka Petra Zusky

S Pavlem Šmokem odešla jedna z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla posledních více než padesáti let.

Kdysi jsem byl jedním z jeho tanečníků, záhy i choreografů jeho souboru. Pražský komorní balet pod jeho vedením býval skutečným fenoménem nejen domácího, tuzemského formátu. Jsem hrdý na to, že své první umělecké krůčky jsem mohl podnikat právě v tomto výjimečném prostředí.

Pavla Šmoka vnímám jako jednoho z mých absolutně nejdůležitějších učitelů. A to nejen v rámci umělecké, ale i lidské stránky. Za to všechno mu děkuji. A jistě nejsem zdaleka jediný.

Petr Zuska, umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze

Soubor, vypiplaný ze skromných začátků pouhých tří tanečníků bez scény, kostýmů, rekvizit a samozřejmě bez dotací, vypracoval Šmok postupem let do známých „Šmokovců“ a věnoval mu všechny své síly. „To byla tehdy skoro sebevražda, když se skupina lidí, která se neživí ničím jiným než tancováním, rozhodla jít na volnou nohu. Naštěstí jsme měli úspěch a dostali jsme zakázku na Stravinského od švýcarské televize, takže jsme z těch honorářů mohli vždycky nějaký čas žít,“ řekl k tomu později.

Pro klasický balet byl ovšem kacířem. Porušoval totiž zavedená pravidla a nepodřizoval se zvyklostem. Nastudoval kolem stovky baletních titulů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou. Uplatnil se i jako režisér.

Pořád jsme ta kára J. K. Tyla

Od roku 1990 vychovával choreografy na AMU a měl zcela jasnou představu, co by měl současný tanečník umět: „Všechno. Kromě fyzických dispozic musí být muzikální, talentovaný herecky, musí umět několik technik. A pro mě by měl ovládat i folklor. Pořád jsme ta kára J. K. Tyla, a tím můžeme být i ve světě zajímaví.“

A jednu z nejdůležitějších rolí přikládal v životě smyslu pro humor. „Nejdůležitější je brát život za každých okolností s úsměvem, optimismem, nadhledem a hlavně ne smrtelně vážně,“ uvedl v jednom rozhovoru.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr ze site-specific představení V kruhu, které Divadlo Continuo uvedlo v...
RECENZE: Na Kratochvíli vypustí kvůli zkáze světa i tamní vodní příkop

Vodním kanálem pomalu plave muž táhnoucí za sebou vor s mrtvým zářícím andělem. Ten má na zádech nápis „Your utopia is my dystopia“. Obraz asi nejvíce vypovídá...  celý článek

Z open-air verze představení Tu noc těsně před lesy
RECENZE: Představení u Stalina vylepšují pejskaři, turisté i zevlouni

Jinde je všechno stejné. Tato cynická poznámka uvádí neméně cynický text z pera francouzského dramatika Bernarda-Marie Koltése. Ten své dílo uváděné pod českým...  celý článek

Jan Kříž se vrátil na jeviště Divadla Kalich. Po návratu hrál muzikál Pomáda.
Mezinárodní úspěch. Jan Kříž se chystá na roli v německém Plesu upírů

Muzikálový herec a dvojnásobný držitel Thálie Jan Kříž uspěl v konkurzu na připravované německé nastudování Plesu upírů. Celou příští sezonu tak stráví v...  celý článek

Mercedes Třída E 3,0 350d...
Mercedes Třída E 3,0 350d...

r.v. 2016, naj. 17 430 km, diesel
1 352 624 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.